Lupina

Lupina neboli vlčí bob se představuje

Jednou z velmi zajímavých rostlin, které jsou v poslední době poměrně hojně diskutované, je lupina. Jedná se o rostlinu, u nás mnohdy známou jako vlčí bob. Tato známá neznámá bylina se dorůstá výšky pohybující se mezi 50 až 160 centimetry a typická je svým obkopinatými a kopinatými listy v kombinaci s hroznovými květy nejčastěji modré a bílé barvy. Najdeme ji nejen na zahradách, ale i volně rostoucí na lukách a polích či u lesů. My se v následujícím textu ale spíše soustředíme na vlčí bob v kuchyni. Dozvíte se také, jaké má vlčí bob použití a jakým způsobem může pozitivně působit na naše zdraví.

O lupině věděli již staří Římané

O na lidský organismus pozitivních vlastnostech lupiny věděli již staří Římané. Ostatně právě ti byli jejími prvními konzumenty. U nás se nejčastěji pěstuje lupina bílá, která je svými vlastnostmi a vzhledem velmi podobná klasickým fazolím. Obsahuje spousty bílkovin, minimální množství tuku a dokáže přežít celé vegetační období bez aplikace jakékoli chemie. Na polích je v podstatě do dubna až do měsíce září. Jedná se o jednoletku dorůstající se výšky až 1 metru.

Látky, jež lupina obsahuje

Vlčí bob je velmi bohatý na bílkoviny. Hovoří se o obsahu až 37 %. Je na tom tedy podobně jako sojové boby. Ty ovšem neobsahují pouhých 10 % tuků, jako je tomu u lupiny. Celkem 13 % z celkové hmotnosti lupiny navíc tvoří pro tělo nezbytná vláknina. Vynikající je i minimální obsah sacharidů. U někoho může lupina vyvolat alergické reakce, ale jedná se spíše o výjimky.

Kde se nejčastěji lupina konzumuje

Lupinu milují různé národy, přesto si ve velkém množství najde své místo v kuchyni Italů, Portugalců anebo Egypťanů. Ve Středomoří se jedná o pochoutku zejména naloženou ve slaném nálevu. Používá se ale klidně i jako příměs do mléka nebo do kojeneckých výživ. Výborná je lupinová mouka pro celiaky.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *