10 milionů barev a 15 mrknutí za minutu: Kolik toho vlastně víte o svých očích?

Nejlepší přítel – i tak bychom mohli nazvat naše oči. Vždyť právě ony jsou pomyslnou branou do světa, díky které zažíváme nezapomenutelné okamžiky. První rande, objevování nových míst, sledování oblíbených filmů. Za to vše jsme vděčni očím, jež umí prozradit i to, co mnohdy ani nechceme. Jak dobře je skutečně znáte? A co vše o nich vlastně nevíte?

Až 28 000 mrknutí za den

Aby naše oči správně fungovaly, musí být neustále zvlhčované. O to se stará slzná tekutina, kterou po oku rovnoměrně rozprostíráme mrkáním. Mrkání pomáhá zvlhčovat a čistit povrch oka, což je klíčové pro jeho zdraví. Věděli jste, že dospělý člověk mrkne v průměru 15-20krát za minutu, tedy jednou za tři až čtyři vteřiny? Což znamená 900 až 1200 mrknutí za hodinu a až 28 000 mrknutí za den. U dětí se frekvence v průběhu vývoje mění. Novorozenci mrkají zhruba dvakrát za minutu, jelikož se jejich zrakový systém teprve vyvíjí a nepotřebují tak často zvlhčovat rohovku. Kolem jednoho roku věku se ustálí na 10-15 mrknutí za minutu.

10 milionů barev

Oči jsou vybaveny dvěma typy smyslových buněk – tyčinkami a čípky, konkrétně 130 miliony tyčinek a 7 miliony čípků. Tyčinky nám umožňují vnímat změny jasu a jsou nezbytné pro vidění za šera a v noci. Čípky jsou pak zodpovědné za vnímání barev. Můžeme říci, že naše oči odpovídají fotoaparátu o 137 megapixelech (pro srovnání – nejnovější Iphone má 48 megapixelů). Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Je zároveň schopno rozeznat až 10 milionů barev.

Foto: Se svolením společnosti Ursapharm

Složitá struktura slzného filmu

Slzný film se dělí na tři základní struktury – mucinovou, vodnou a lipidovou vrstvu. Tenký lipidový film tvoří vnější vrstvu a zabraňuje odpaření vodné vrstvy – ta obsahuje kyslík, živiny a stopové prvky, které dodává buňkám rohovky a spojivky. V přímém kontaktu s povrchem oka je pak mucinová vrstva. Ta zajišťuje přilnavost a správné rozložení slzného filmu po rohovce a spojivce, zajišťuje stálý přísun kyslíku a živin do buněk v těchto částech oka. Věděli jste, že se může slzný film i takzvaně rozpadnout? A to ve chvíli, kdy nastane chyba ve složení či produkci slzné tekutiny. Zjednodušeně řečeno – oko začne vysychat a vy ucítíte příznaky jako například svědění nebo pálení očí. Naštěstí se tomu dá celkem lehce předejít, a to za pomocí umělých slz, a nejlépe těch s kyselinou hyaluronovou, která váže vodu a podporuje přirozený slzný film – suché oči z ní profitují a zůstávají dlouho zvlhčené. Pomoci vám mohou třeba zvlhčující oční kapky HYLO FRESH, které jí obsahují. Lze je navíc používat i s kontaktními čočkami.

Orientace v prostoru? Stačí dvě stě milisekund!

Přes 80 % všech informací z okolí získáváme očima. A zorientovat se v prostoru jim trvá opravdu velmi málo, konkrétně 0,2 sekundy. K rozpoznání toho, co je na obrázku, jim však stačí ještě míň, jen desetinu vteřiny. Podle Filipa Děchtěrenka z Psychologického ústavu Akademie Věd naši pozornost získá něco, co vyčnívá, ať už barevně, orientací hran nebo třeba intenzitou dopadajícího světla. Zkrátka si nás získá výraznost. „Když uvidíte deset mužů v černém obleku a jednoho v červeném, téměř jistě se nejprve zaměříte na toho unikátního. Jde o takzvaný bottom-up mechanismus – něco, co děláme bezděčně,“ vysvětluje. Uhranutí vizuálně nejzajímavějším objektem však trvá doslova okamžik. Pak už totiž naši pozornost ovládnou takzvané top-down procesy – dojde nám, jaký máme cíl a uvědomíme si svůj úkol.

Foto: Se svolením společnosti Ursapharm

Hnědá oční duhovka dominuje

Zhruba 90 % populace má hnědé oči. Tato barva je totiž dominantně dědičná. Nejvzácnější barvou očí je naopak zelená, vyskytuje se pouze u dvou procent lidí. Zbývajících osm procent má modrou nebo šedou barvu očí nebo smíšený tón. Barva očí se pochopitelně liší i v závislosti podle místa, na kterém se nacházíme. Například v Latinské Americe jsou modré oči považovány za ideál krásy, jelikož jsou tam velice vzácné. Naopak v severoevropských zemích, jako je Švédsko nebo Finsko, je světlookých lidí mnohem víc. Například v Estonsku je modrookých obyvatel 99 %. Jakou barvu očí člověk dostane, je dáno geneticky. Naši děti je tak mohou zdědit po nás. Geny ovlivňují, kolik melaninu naše tělo produkuje a zda duhovka získá světlejší nebo tmavší odstín. 

Zdroje info: HYLO, Johnson&Johnson, Psychologický ústav Akademie Věd, Grand Optical

Náhledové foto: Se svolením společnosti Ursapharm