Alzheimerova choroba prý nesouvisí s DNA. Tak s čím?

Sundowning

Mysleli jste si, že Alzheimerova choroba je způsobena pouze z důvodu poškození DNA? Ve skutečnosti to nemusí být pravda. Faktorů, které mohou ovlivnit její vliv, je celá řada. Jak se zdá, naším největším nepřítelem je věk. To potvrdila jedna studie provedená na trojčatech (tedy osobách s identickou DNA). I když tedy geny mohou hrát určitou roli při vývoji tohoto onemocnění, nejedná se o jediný důvod jejího vzniku.

Alzheimerova choroba v hledáčku vědců

Vzhledem k tomu, jak málo toho víme o samotném mozku, není divu, že i některé choroby s ním spojené, jsou pro nás záhadou. Studie na trojčatech odhalila mutaci genu kódujícího apo E4. Jedná se o proteinovou sloučeninu, která tvoří komplexy s lipidy. Označuje se také jako apolipoprotein E4. Právě tento protein může být jedním z faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby.

Mozek
Foto: Pixabay

Identické DNA = stejné ohrožení

Trojčata, která mají stejný genetický materiál, by měla být Alzheimerovou chorobou ohrožena stejnou měrou. Co je tedy důvodem, že se nemoc projeví pouze u některého ze sourozenců? To pomohla odhalit právě již zmiňovaná studie. Zatímco dva sourozenci onemocněly Alzheimerovou chorobou, u třetího se nemoc neprojevila ani ve věku 85 let. To přináší naději lidem, kteří mají nemoc v rodině. Existuje totiž možnost, že se jí mohou vyhnout.

Alzheimerova choroba může mít různé spouštěče

Naštěstí pro osoby, které mají nemoc „v genech“, existuje více faktorů, které mohou její vznik ovlivnit: prostředí, životní styl a další – ty, které dosud neznáme a je na vědeckých expertech, aby to zjistili. Dvěma ze tří sourozenců byla diagnostikována Alzheimerova choroba kolem sedmdesáti let. Dnes už je všem třem 85 let, všichni trpí na vysoký krevní tlak, ale jen dva z nich se chovají obsesivně a křečovitě.

Další zkoumání v rodině dvojčat

Studie odebrala vzorky krve také dvěma dětem jednoho z trojčat. Zatímco trojčata měla formu onemocnění, která se vyskytuje spíše v pokročilém věku, u jednoho z těchto dětí, se nemoc vyvinula už kolem 50 let – a to ve velmi těžké formě. Druhé dítě zůstalo zdravé. Vědci nedokážou odpovědět na to, proč se nemoc projevila pouze u jednoho z dětí, a proč se tak stalo v tak mladém věku.

Alzheimerova choroba se řídí věkem – tím biologickým

Jak ukázaly další studie, za vznikem choroby pouze u některých sourozenců může také biologický věk. Ten byl u trojčat ohodnocen na hodnotu až o šest až deset let nižší, než je skutečný věk (tj. pětaosmdesátiletá osoba má biologický věk 75 let). Padesátiletý jedinec s těžkou formou onemocnění měl pro změnu biologický věk o devět let vyšší, než ten skutečný. To znamená příliš rychlé stárnutí. U jeho sourozence skutečný věk odpovídat tomu biologickému.

Závěry studie

Na základě této studie se vědci domnívají, že DNA, se kterou se rodíme, nemusí být nutně stejná jako ta, s kterou zemřeme. Naše DNA stárne s námi – některé buňky se s postupem času mění. Existuje více faktorů, které ovlivňují, jak se projevují geny odpovědné za onemocnění.

Zdroje info:

https://zdrowie.gazeta.pl/Zdrowie/7,101580,25509386,to-czy-zachorujmy-na-alzheimera-nie-zalezy-wylacznie-od-genow.html

https://www.nia.nih.gov/health/clinical-trials-and-studies/alzheimers-disease-research-centers

https://www.sciencedaily.com/releases/2019/12/191211115606.htm

https://www.baycrest.org/Baycrest-Pages/News-Media/News/Research/Defying-the-odds-Leading-New-Zealand-memory

Foto: Pixabay