4 z 10 mladých Čechů vyřadil stres z provozu. Co můžete dělat, než to potká i vás?

Se stresem se potkal v životě každý z nás. Ale když začne ovládat naše každodenní fungování, je na čase zbystřit. Podle průzkumu agentury Ipsos zažilo v posledním roce stres s negativním dopadem na běžný život šest z deseti (62 %) Čechů, přičemž více než čtvrtina (27 %) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce.

Nejvážnější situace je podle průzkumu u mladých lidí do 30 let, z takzvané Generace Z. Téměř 40 % z nich se v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, pětina dokonce opakovaně. Až 85 % Gen Z zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci. „Mladí čelí tlaku na výkon, nejisté budoucnosti i neustálému srovnávání na sociálních sítích. To je koktejl, který často vede k vyčerpání a frustraci,“ říká fyziolog Radim Šlachta ze společnosti Elonga.  

Jak poznat, že je toho příliš?

Varovné signály chronického stresu nejsou vždy zřejmé – a právě proto je často přehlížíme. Přitom včasné rozpoznání může zabránit vážnějším problémům, které ovlivní nejen zdraví, ale i práci a vztahy. 

5 signálů, že žijete v chronickém stresu:

• Trvalá únava: Spíte dostatečně dlouho, ale stejně se budíte unaveni? Může za to hormon kortizol, jehož dlouhodobě zvýšená hladina narušuje přirozený spánkový cyklus. Výsledkem je fyzické i mentální vyčerpání, které negativně ovlivňuje výkon, soustředění i náladu.
• Časté nemoci: Stres oslabuje imunitní systém a snižuje schopnost těla bránit se infekcím. Pokud vás často skolí nachlazení, virózy nebo se z nemocí zotavujete déle než obvykle, může jít o důsledek chronického napětí.
• Výkyvy chuti k jídlu a hmotnosti: Přejídání i ztráta chuti k jídlu jsou častou reakcí na psychický tlak, která může vést k dalším zdravotním problémům, jako je obezita, diabetes a srdeční choroby.
• Podrážděnost a ztráta motivace: Úzkost, nervozita, apatie – stres působí na psychiku stejně silně jako na tělo. Můžete být přehnaně reaktivní, bez nálady nebo se vám přestanou chtít i věci, které vás dřív bavily. Dlouhodobě to vede ke snížené výkonnosti a pocitu vyhoření.
• Fyzické potíže: Bolesti hlavy, napětí v šíji, zažívací problémy – tělo jednoduše dává najevo, že je v nouzovém režimu.

Co pomáhá – a dá se s tím začít hned? 

Stres nezmizí mávnutím ruky. Ale můžeme ovlivnit, jak na něj naše tělo reaguje a tím i to, jak se cítíme. Nejde o složité techniky nebo radikální změny. Právě naopak. „Když se stres začne promítat do zdraví únavou, nemocemi, nebo neschopností fungovat v práci a každodenním životě, bývá cesta zpět mnohem náročnější. Proto je lepší jednat včas,“ upozorňuje Radim Šlachta.

Klíčové je vytvořit si jednoduché, udržitelné návyky, které dlouhodobě zvyšují odolnost. Co tedy opravdu funguje?

• Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita může pomoci snížit hladinu stresu a zlepšit náladu. Tělo se při pohybu uvolní, mysl si odpočine a stresové hormony se snižují. Zkuste si dopřát alespoň 30 minut mírné aktivity denně. Ať už jde o chůzi, běh, nebo jógu.
• Spánek: Žádný zdravotní hack se nevyrovná kvalitnímu a pravidelnému spánku. Právě během noci dochází k obnově energie, regeneraci nervového systému i zpracování emocí. Vytvoříte si jednoduchou rutinu – bez obrazovek, třeba s hezkou knihou.
• Dechová cvičení: Krátké zastavení během dne, pár hlubokých nádechů, na chvíli odpojit hlavu od proudu vjemů. Není to nic esoterického – jen způsob, jak se znovu spojit se sebou.
• Rozhovor s blízkými či odborná pomoc – Mluvit s někým, kdo vás vyslechne, může mít větší účinek než všechny rady z internetu. Někdy pomůže rodina či kamarádi, v případě závažnějších problémů rozhodně není ostuda vyhledat odborníka.

Fyziolog Radim Šlachta: Foto se svolením Radima Šlachty

Duševní zdraví není slabost

Téměř 80 % Čechů považuje duševní zdraví za stejně důležité jako to fyzické. Ve zdravotním systému i ve firmách mu ale stále chybí odpovídající pozornost. „Změna musí v první řadě přijít od nás samotných. Přiznat si, že nejsme v pohodě, není slabost – je to první krok ke zlepšení,“ říká Šlachta. Připomíná zároveň, že odpovědnost nesou i zaměstnavatelé. „Firmy by měly vytvářet prostředí, kde se o stresu mluví otevřeně a kde výkon není zaměňován za permanentní tlak. Podpora duševního zdraví už není jen benefitem, ale nutností. Investice do prevence se firmám vrátí v podobě spokojenějších, zdravějších a více motivovaných zaměstnanců,“ dodává.

Technologie, která vám řekne, kdy zvolnit

Jedním z nástrojů, jak lépe rozumět vlastnímu tělu a stresu, je měření variability srdeční frekvence (HRV). Česká společnost Elonga vyvinula snímač, který během tří minut po probuzení vyhodnotí, jak vaše tělo zvládá stres, v jaké je kondici a jak efektivně regeneruje. „HRV měření dává uživatelům zpětnou vazbu – kdy přidat, kdy zvolnit, jak tělo reaguje na změny. Pomáhá dělat lepší rozhodnutí dřív, než stres přeroste do hladiny, ze které se obtížně vrací zpět,“ uzavírá Šlachta.

Zdroje info: Autor, elonga.comelonga.com, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2568977/ 

Náhledové foto: Se svolením společnosti Elonga