Co s vámi udělá stav beztíže aneb vesmírné lety nejsou bez nepříjemného vlivu na lidský organismus

Touha létat provází lidstvo snad odnepaměti. Lidé to zkoušeli různě, většinou však s ne příliš slavným koncem. Teprve horkovzdušný balon je v roce 1783 vynesl do vzduchu a letadlem se poprvé svezli o 120 let později. A letos tomu bude rovných 60 let, co se první člověk dostal až do vesmíru. Jak na lidský organismus působí stav beztíže při kosmickém letu?

Něco málo z historie létání do vesmíru

12. dubna 1961 do vesmíru odstartovala ze sovětského kosmodromu v Bajkonuru kosmická loď Vostok 1 s lidskou posádkou na palubě. Jurij Gagarin byl vůbec prvním člověkem, který se podíval do vesmíru. Strávil v něm 108 minut, jedenkrát obkroužil Zemi a vrátil se zpátky. A stal se slavným. Od této doby pak může lékařská věda pozorovat vliv beztížného stavu na lidský organismus, a to v reálných podmínkách. Mikrogravitaci je možné pozorovat i na Zemi, a to na krátkou chvíli při jízdě na horské dráze na jejím vrcholu, případně pak v menším letadlem, když je větrem tlačeno dolů.

Start kosmické rakety: Foto: Pixabay

Stav beztíže je jako mořská nemoc

Na Zemi je lidské tělo uvyklé na určité podmínky, které ve stavu beztíže nejsou splněné. Při dlouhodobém působení beztížného stavu může dojít ke krvácení do statokinetického ústrojí. Když se kosmonauti vracejí z vesmírného letu zpátky na Zemi, nedovedou regulovat prokrvení hlavy při změně polohy. Narušená je také hluboká citlivost ve svalech a šlachách, což může způsobit dočasnou poruchu nervosvalové koordinace. Stav beztíže je příčinou bolestí hlavy, prostorové dezorientace, poruchy soustředění, nechutenství, zvracení, závratí, nevolností a pocení – což jsou všechno příznaky mořské nemoci.

Rýma, anémie, atrofie svalů

Nepřítomností gravitace mizí hydrostatický tlak, v hlavě vzniká nadbytek tekutin, čímž vzniká „rýma“, jež trvá po celou dobu vesmírného letu, respektive po dobu trvání beztížného stavu. Kromě toho se snižuje citlivost čichu a mění se vnímání chutí. Šest měsíců beztížného stavu stačí k tomu, aby došlo ke změnám krevního tlaku, kdy je malý rozdíl mezi systolických a diastolickým tlakem. Až o 20 % klesá objem krevní plazmy, to vede k nadbytku červených krvinek, takže tělo je přestane tvořit. Kosmonauti se vracejí z vesmírných letů se speciální formou anémie a dochází u nich i k atrofii svalů, jejich postava se zmenšuje a ztrácejí hmotnost. Vesmírný let ovlivňuje lidský organismus i z hlediska imunitního systému, který přestává správně pracovat a zvyšuje se riziko vzniku rakoviny.

Zdroj info: https://www.wikiskripta.eu/w/Stav_bezt%C3%AD%C5%BEe_a_jeho_vliv_na_organismus

Kosmonaut. Náhledové foto: Pixabay