Děti nepřijímají dostatek vitamínu D, což je problém

Důležitost vitamínu D pro lidský organismus je neoddiskutovatelná. Dokáže velmi efektivně posílit obranné reakce dítěte. V těle se tedy musí nezbytně vyskytovat. Jestliže dítě přijímá dostatek tohoto vitamínu, je do značné míry chráněno před virovými infekcemi. Příjem vitamínu D ovšem není v tuzemské populaci zrovna dvakrát optimální. Pro fyziologické funkce každého z nás jde o nenahraditelnou záležitost. Proč a jak je to s jeho příjmem? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Široké působení vitamínu D v organismu

Tak tím si můžete být jistí. Dříve se považoval pouze za vitamín, který měl pomoct při předcházení křivice. Dnes je tomu jinak. Jeho působení je daleko širší, nicméně s příjmem vitamínu D je to poněkud složitější. Stojí za tím hlavně změna životního stylu dětí. K dispozici mají menší množství tučnějšího mléka, tučných mléčných výrobků a samozřejmě i tučných ryb. A pohyb na slunci? Ten je také do značné míry omezený. Špatně jsou na tom s příjmem tohoto vitamínu ale také některé další národy. Díky konzumaci ryb jsou na tom dobře národy jako třeba Švédi, Noři či Fini.

A co na to odborník?

RNDr. Pavel Suchánek, odborník na výživu, se vyjádřil takto: „Až 90 % příjmu vitaminu D je zajištěno jeho tvorbou v kůži v důsledku působení slunečního záření. Nejlepší způsob, jak získat vitamin D, je sice opalování, ale právě to může být pro řadu dětí značně rizikové. Světlá pleť, málo pigmentu a namísto aby se opálily, tak se spálí. Takto lze získat vitamin D především během letních měsíců. V průběhu podzimu a zimy je třeba zvýšit pozornost na jídelníček dětí.“

Důležité je podle něj během zimních měsíců konzumovat také zhruba tři až čtyři porce mléčných výrobků.

„Z důvodu nižšího osvitu kůže tak klesá koncentrace vitaminu D, děti jsou v zimě více nemocné. Nedostatek vitaminu D totiž, během podzimu a zimy, vede k poklesu imunity a díky tomu vyššímu výskytu onemocnění. Navíc děti tráví méně času venku, není tolik slunečných dní, a to vede k poklesu tvorby vitaminu D. Díky tomu je třeba dbát na zvýšenou pozornost jídelníčku jako zdroje vitaminu D. Pokud je nedostatečná konzumace ryb, mléčných výrobků a vajec může vzniknout problém v podobě oslabené imunity,“ doplnil Suchánek.

Foto: Pixabay

Mléčné výrobky dle věku dítěte

U dětí by se počet porcí měl pohybovat mezi třemi až pěti za den. Záleží na věku dítěte. Suchánek uvádí následující: „Jídelníček dítěte, řekněme ve věku kolem 5 až 7 let může vypadat například takto: snídaně obohacena o 250 ml mléka nebo kefíru, odpolední svačina obohacena o 80 gramů tvrdého sýra a večeře může být obohacena o 80 až 100 gramů tvarohové pomazánky nebo jogurtu. „Mléčné výrobky, zejména v podzimním a zimním období, se mohou u dětí stát velmi důležitým zdrojem vitaminu D. Navíc v kombinaci s vysokým obsahem vápníku. Pokud chtějí rodiče svým dětem vitamin D z mléčných výrobků navýšit, je nutné konzumovat fortifikované mléčné výrobky s vyšším obsahem vitaminu D.“

Jakýsi základ mléčných výrobků tvoří kvalitní mléko. To se musí stát zdrojem nejen vitamínu D. Mimo jiné obsahuje také vitamíny B2 a B12. Důležitý je taktéž obsah vápníku a vitamínu D. Ideální volbu představuje mléko v programu jakosti Q CZ, jež produkuje stále více farmářů. Za posledních 30 let došlo bohužel k výraznému snížení počtu chovaných dojnic. I tak ale chovatelé dosahují vyšší užitkovosti a dojivost krav na mléko stoupla z 3800 litrů na 8893 litrů mléka v loňském roce. Kvantita určitě nejde na úkor kvality.

„Vysoká kvalita mléka je dosahována díky dobré genetice, modernizaci stájí a technologií a také neustálému zlepšování podmínek zvířat, tzv. welfare. Výzvou pro další roky pro nás zůstává udržet tuzemskou kvalitní produkci, a to i v kontextu případných změn ve Společné zemědělské politice a v současné době nedostatečných výkupních cen mléčné suroviny,“ dodává Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Zdroj info: http://www.akcr.cz/txt/nedostatecny-prijem-vitaminu-d-u-deti

Náhledové foto: Pixabay