Domů Aktuality

Doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, PhD.: Pohyb je i pro diabetika zázrak, začínat se musí opatrně

Radek Štěpán 19. 10. 2022 5 350 zobrazení

Když se někoho zeptáte na civilizační choroby a budete chtít znát příklad některé z nich, nejspíše si vzpomene na cukrovku. Bohužel se tomuto faktu nelze nijak divit, vždyť podle SZU jí trpí zhruba každý 10 obyvatel České republiky. Konkrétně se hovoří o 10% zasažení tuzemské populace. Samotná diagnóza je velmi nepříjemná, pacient se jistě musí připravit na jistá omezení, nicméně nemusí se jednat o nic drastického. My se konkrétně právě na diabetes zaměříme v následujícím rozhovoru. Budu se ptát odbornice, docentky Denisy Janíčkové Žďárské, Ph.D z Ústřední vojenské nemocnice, a to nejen na sportování diabetiků.

Diabetes je onemocněním, které souvisí hodně s životním stylem. Jako laik mohu říct, že tuto nemoc mám tak nějak v hlavě spojenou s nezdravým životním stylem, přejídáním se, holdováním cigaretám a alkoholu. Je to tak, nebo se mýlím?

Ve více než 90 % případů nemocných s diabetem se jedná o diabetes mellitus 2. typu, za jehož příčinou je skutečně nutno vidět náš životní styl, konkrétně nadváhu a obezitu, které jsou stěžejním momentem pro manifestaci diabetu 2. typu. U cigaret a alkoholu bych přímou souvislost se vznikem diabetu neviděla. Ty už jsou jen doprovodným bonusem, který jistě zdravotnímu stavu nepomáhá. U diabetes mellitus 1. typu je příčina jiná, konkrétně autoimunitní. Jedná se o chybu imunitního systému, kdy si náš organismu vytváří protilátky proti vlastním strukturám (např. proti buňkám produkujícím inzulín). Za vznik tohoto typu diabetu pacient „nemůže“ a ani jej nedokáže ovlivnit.

Když se řekne cukrovka, vzpomenu si většinou na svou babičku a na některé další lidi, již si píchali inzulín. Tehdy to bylo náročnější než dnes. Protože ještě stále učím na základní škole, všiml jsem si dětí, jež mají přímo glukometry a měří si hladinu cukru. Jak dnes věda medicína v této oblasti pokročila?

Pokročila neuvěřitelně. Zejména technologie v diabetologii zažívají obrovský boom. Nejedná se pouze o glukometry, ty už jsou samozřejmostí. Dnes jsou stále více, zejména u nemocných s diabetes mellitus 1. typu, nahrazovány podkožními senzory, které monitorují hladinu krevního cukru. Monitorace je tzv. intermitentní po přiložení čtečky/ mobilního telefonu (př. Freestyle libre) či kontinuální (př. Dexcom, Guardian,…), kdy je informovace z podkoží vysílána neustále do přijímacího zařízení. Pacient tak může vidět aktuální hladinu glukózy a hlavně trend, kam se bude v následujících minutách vyvíjet např. ve svém mobilním telefonu či chytrých hodinkách. Na dálku takto například může rodič kontrolovat své dítě, které je právě ve školce. Pacienti s diabetem 1. typu mají senzory plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Pohyb Foto: Pixabay

Přejděme k pohybovým aktivitám diabetiků. Jak začít?

Pravdou je, že pro člověka, který nikdy více nesportoval, nemá k pohybové aktivitě žádný vztah, mohou být začátky těžké. Nepoženeme dotyčného ihned 3x týdně do posilovny a nenařídíme mu 10 tisíc kroků za den. Vedlo by to ke zklamání, ztráty spolupráce a vůbec jakékoli chuti ke sportu. Začít je třeba postupně. Ideální je prostá chůze s postupným navyšováním kroků, většího efektu dosáhneme při užití holí (nordic walking). Motivačně mohou pomoci krokoměry či chytré hodinky. Plavání může být výhodou u obézních nemocných, kdy dochází k odlehčení kloubů. Důležité je navýšit množství tzv. nestrukturovaného pohybu v rámci každodenní aktivity – pochůzky, péče o domácnost, vystoupit o zastávku dříve,…

Jak často a jak vydatně by měli lidé s diabetem sportovat?

Ideálně se jeví kombinace aerobní aktivity a odporového cvičení. Doporučovaná nálož aerobní aktivity střední až vysoké intenzity je minimálně 150 min za týden. Jedná se o déletrvající, rytmickou aktivitu, kdy využíváme velké svalové skupiny (chůze, plavání, jízda na kole). Pod odporovým cvičením si představme cvičení se závažím, s váhou vlastního těla či odporovými expandéry. Tyto cviky by měl nemocný provádět alespoň 2x týdně, a to nejméně 8-10 cviků s dokončením 1-3 sérií po 10-15 opakováních.

Které pohybové aktivity jsou ideální?

To už jsem částečně zmínila. Z aerobní aktivity je vhodná chůze, nordic walking, plavání, jízda na kole. Posilování s váhou vlastního těla, s expandéry, se závažím či bez něj.

Možná poněkud laická otázka, ale přesto. Může být třeba fotbalista diabetik výkonnostně srovnatelný se zdravým člověkem?

Ano může. Jen musí svou cukrovku a reakce na sport dobře znát. Obecně při sportu glykémie klesá a pacient je ohrožen hypoglykémií. Řekla bych, že to je asi největší bezprostřední nebezpečí při sportu. Ale pokud pacient dobře rozvrhne příjem sacharidů, medikaci a své síly, může být srovnatelným soupeřem.

Teď něco málo z praxe. Trénuji malé sedmileté a osmileté fotbalisty, mám v týmu diabetika a jeho rodiče i on neustále kontrolují během tréninku či zápasu hladinu cukru v krvi. Je to správné, nebo by měl malý hráč řešit tyto věci před a po výkonu?

Je to velmi dobře. Hladina krevního cukru se mění velmi rychle a někdy neočekávaně. Stejná nálož zátěže při tréningu může vyvolat pokaždé jinou reakci. Jiné nasazení hráče, jiná atmosféra (a to nehovořím o bojové náladě při zápasu), znovu se vracím k jídlu a medikaci, tyto všechny faktory ovlivní hladinu krevního cukru.

S vynikajícími výkony je spojena i strava. Jak by se měl sportovec diabetik stravovat?

Pravidla racionální životosprávy jsou shodná jak pro diabetika, tak pro člověka bez diabetu. Potřeba je dbát zejména na dostatečný přísun bílkovin, vitamínů, omezení racionálních cukrů.

Mám pocit, že není od věci, když je stravování spjato přímo s daným ročním obdobím podobně jako u zdravých lidí. Je to tak?

Roční období je typickým příkladem, které ovlivňuje biorytmy a chování našeho organismu. Je naprosto zdravé a v pořádku být v souladu s přírodou, jsme tak vývojově nastaveni. Jen bych upozornila na velké množství ovoce v létě. Pacienti si často myslí – ovoce, to je zdravé, není v jeho konzumaci stopka. Může však představovat nadbytečný přísun sacharidů. Je potřeba ho s rozmyslem zakomponovat do svého jídelního plánu a se sacharidy počítat.

Co třeba diabetes a alkohol? Mám známého cukrovkáře, který se toho moc nebojí…

Alkohol se s diabetem všeobecně nemá rád. Představuje několik rizik. Kromě toho, že se jedná o zdroj tzv. prázdných kalorií (výživová hodnota žádná, nicméně zdroj energie veliký), ovlivňuje zásadním způsobem hladinu krevního cukru. Všeobecně tvrdý alkohol významně hladinu glykémie snižuje. Zažila jsem několik těžkých hypoglykémií s bezvědomím po konzumaci alkoholu. Na druhou stranu např. pivo, které je „hodně sladké“ glykémie zvyšuje a pacienti nejsou mnohdy schopni glykémii dlouho zkorigovat.

Závěrem bych se ještě zeptal na nějaké novinky v léčbě diabetu a v kontrole průběhu nemoci …

Diabetologie je oborem, který v současné době zažívá ohromný dynamický vývoj. Jak už jsem zmínila technologie- senzory kontinuálního monitorování glukózy, chytrá inzulínová pera, inzulínové pumpy s tzv. hybridními uzavřenými okruhy, .. ty jsou doménou zejména diabetiků 1. typu, kteří jsou léčeni inzulínem. Ale ani diabetici 2. typu nezůstávají stranou. Pro ně máme k dispozici moderní antidiabetika, která například neumí udělat hypoglykémii, mají přídavný kardiovaskulární benefit (současně se snížením krevního cukru sníží riziko infarktu, srdečního selhání…). Trendem současnosti je hlavně léčit diabetes včas, intenzivně k cílovým hodnotám a nečekat, až se objeví orgánové komplikace. To může být už pozdě.