Dokáže fonendoskop zachránit život? Aneb proč ho lékaři nosí všude s sebou

Kvalitní vyšetření prostřednictvím fonendoskopu dokáže odhalit řadu zdravotních problémů. Máme pro vás zajímavé konkrétní příklady. 

Co vlastně lékař zjišťuje nebo co slyší, přikládá-li svůj fonendoskop na jednotlivé části našeho těla? Tento jednoduchý vyšetřovací nástroj, který v roce 2019 oslavil 200 let své existence, je i v dnešní době moderních medicínských přístrojů, důležitou pomůckou.

Nejdříve tu byl stetoskop

Za vznikem předchůdce fonendoskopu – stetoskopem – stojí francouzský lékař René Laënneck, který v roce 1819 vydal knihu O zprostředkovaném poslechu čili Pojednání o diagnostice onemocnění plic a srdce založené především na tomto způsobu vyšetřování. Za tři franky se dal ke spisu dokoupit jednoduchý dřevěný stetoskop.

Dílo bylo do pár let přeloženo do angličtiny a němčiny. Díky tomu se začala také historie stetoskopu, který další lékaři neustále vylepšovali. Postupně se přidala flexibilní hadice, následně hlavice s membránou, a tak vznikl první fonendoskop.

Fonendoskop s „ušima”, tak jak jej známe dnes, spatřil světlo světa až v 50. letech 20. století díky kardiologovi Davidovi Littmannovi. Proto je dodnes nejznámnější značkou fonendoskopů právě fonendoskop Littmann.

Fonendoskopy Littmann dodnes patří mezi nejznámější značku fonendoskopů na světě.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Poslech dokáže odhalit i pneumotorax

Aby byl lékař schopen používat správně fonendoskop, musí si na univerzitě projít nacvikem auskultace (tedy poslechu). Podle některých odborníků by se ale v tomto ohledu měl zlepšovat celý život. V dnešní době se totiž často vedou debaty o tom, zda už není doba fonendoskopů za námi. Řada lékařů dnes až příliš vkládá důvěru do moderních přístrojů a už se tolik soustředí na samotný poslech, proto v něm není tak zkušená.

Interní lékařka z Prahy se s námi však podělila o příběh, v kterém sehrál fonendoskop důležitou roli. Byla zavolána k mladému pacientovi, který začal mít náhlé bolesti na hrudi. Jak posléze zjistila, této bolesti předcházelo nafukování balonků na oslavu ukončení jeho léčby. Díky vyšetření prostřednictvím auskultace a poklepům na hrudník došla k názoru, že pacient následkem nafukování balonků utrpěl pneumotorax levé plíce.

Pacient byl odeslán na rentgen. Rentgenoložka však diagnózu nepotvrdila. Interní lékařka ji však poprosila, aby zkontrolovala snímek ještě jednou, podle ní levá plíce nefungovala. Po další kontrole rentgenoložka nález potvrdila. Šlo o plášťový pneumotorax, který nemusí být na snímku dobře viditelný. Pacient byl okamžitě odeslán na chirurgii, kde podstoupil potřebný chirurgický zákrok.

Fonendoskop se přikládá i na krk či třísla

Lékař by měl při vyšetření kromě srdce a plic poslechnou také tzv. karotidy – cévy nacházející se na krku, a arterie femorális, tzv. femorálky, které jsou v oblasti třísel. Pokud je tam šelest, mělo by dojít k dalšímu vyšetření.

Proč je tomu tak? Příkladem může být případ pacientky ve středním věku, která prodělala relativně rychle za sebou tři ischemické mozkové příhody. Nebyla však jasná příčina, proč se to děje. Přivolaná interní lékařka poslechla prostřednictvím fonendoskopu také karotidy na krku, které pacientce do té doby nikdo nevyšetřil. Na pravé karotidě byl znatelný silný šelest, což může značit zúžení příslušné cévy. Pacientka byla okamžitě odeslána na cévní oddělení, kde podstoupila potřebný zákrok.

Také zúžené karotidy je možné odhalit prostřednictvím fonendoskopu.

Zdroj obrázku: Bigstockphoto.com

I v dnešní době moderních technologií má tak „obyčejný” fonendoskop stále smysl.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com