Fascinující příběh vzniku 5 slavných potravin
Za každou potravinou je určitý příběh, ať už je to omáčka, nebo třeba brambory. Řada z nich byla vynalezena za určitým účelem, měla řešit nějakou lidskou potřebu, anebo vznikly prostě náhodou.
Nestává se často, že byste se třeba u jídla z McDonalds zamýšleli, co za ním je, ale věřte nám – může to být fascinující příběh! V tomto článku jsme pro vás připravili pět zajímavých příběhů z minulosti oblíbených potravin.
Nikdo nedokáže přesně říct, odkud se vzaly hranolky
Hranolky patří mezi nejoblíbenější potraviny na světě. Vyrábějí se z brambor a oleje, vyrábějí se masově a po celém světě se prodávají k burgerům a kuřecím nugetkám. Ale jaký je jejich skutečný příběh? V angličtině se hranolky řeknou French fries, tedy francouzské hranolky. Co je na nich ale francouzského?
Francie s Belgií vedou často i velmi vyhrocené debaty o tom, kde se vlastně tahle teplá bramborová pochoutka vzala. Mnoho lidí se domnívá, že francouzské hranolky vznikly u řeky Mázy v Belgii. Místní obyvatelé zde totiž tradičně jedli smažené ryby.
Řeka však v zimě zamrzala a ryby nebyly k mání. Proto zdejší lidé místo nich konzumovali smažené brambory. Ti, kteří tuto teorii podporují, se domnívají, že s pokrmem přišel jistý voják za první světové války. A protože se v této oblasti mluví francouzsky, název francouzské bramborové hranolky byl nasnadě.
Jiní lidé ale tvrdí, že francouzské hranolky ve skutečnosti vymysleli Pařížané. Podle nich pouliční prodejci prodávali francouzské hranolky již v 80. letech 18. století. Existují dokonce teorie, že pocházejí ze Španělska. I na tom by něco mohlo být, protože brambory pocházejí z Peru, což byla historicky španělská kolonie.
Do USA údajně hranolky přivezl Thomas Jefferson. V rámci americké kuchyně se hned staly hitem a dnes si na nich pochutnávají lidé nejen v USA, ale po celém světě.
Nebýt hazardu, neměli bychom sendviče
Sendvič je obědovou stálicí prakticky po celém světě. Skládá se z nějaké formy bílkovin a salátu mezi dvěma plátky chleba, snadno se přenáší a jí a obejdete se u něj bez příboru a nádobí.
Ukazuje se, že v roce 1762 tenhle myšlenkový postup měl už John Montagu. Montagu byl čtvrtým hrabětem ze Sandwiche, malého města v anglickém hrabství Kent. Byl vášnivým hráčem. Těžko říct, zda měl problém s hazardem, ale dost možná ano, protože svoji zálibu v hraní si nedokázal odpustit ani přes oběd!
Maso mu nebylo servírováno na talíři s nožem a vidličkou, ale trval na tom, aby mu byl oběd přinesen mezi dvěma krajíci chleba. Tak vznikl vůbec první sendvič na světě (s rostbífem).
Když ho viděli ostatní hráči, také nechtěli na oběd odbíhat od hry, začali závidět a dožadovali se téhož! A tak si podobné potraviny začalo k obědu dávat stále více lidí, až se jim začalo říkat sendviče.
Od 18. století se sendviče rozšířily do celého světa. Dnes se běžně jedí v různých kulturách od mexické po vietnamskou, a to vše právě díky hraběti ze Sandwiche.
Nachos mají původ v laskavém činu
Nachos patří mezi oblíbené tex-mex pokrmy, na kterých si pochutnávají lidé po celém světě. Skládají se z tortillových chipsů, sýra, fazolí, guacamole a někdy i hovězího masa nebo vegetariánského chilli. Lidé si je rádi dávají ke svačině nebo jako společenské jídlo.
Pocházejí z roku 1943 z města Piedras Nagraas v mexickém státě Coahuila. Toto město leží na mexicko-americké hranici, přičemž Texas leží hned na druhé straně.
Na druhé straně hranice se nachází americká vojenská základna. Skupinka manželek vojáků se po dni stráveném v Piedras Negras chtěla někdo stavit na večeři. Všechny okolní restaurace ale byly večer už zavřené.
Náhodou ale narazily na Ignacia Anyu, šéfkuchaře Victory Clubu. Anyuovi se jich zželelo, vzal je do zavřené restaurace a uvařil jim ve stylu, „co dům dá“.
Našel tortilly, ze kterých udělal chipsy, jalapeňos a drcený čedar. Ingredience spojil dohromady a vložil pokrm do trouby.
Slavil s tím obrovský úspěch. Dokonce tak velký, že pokrm servíroval dál. Pokrm pojmenoval podle své přezdívky „Nacho“.
Nachos se začaly podávat na obou stranách hranice, se kterou jsou dnes ponejvíc spojovány. Nachos si ale dnes dáte kdekoli na světě!
Worcestrová omáčka vznikla náhodou
Jak název napovídá, worcestrová omáčka vznikla v anglickém Worcesteru. Požívá se nejen v celém Spojeném království, kde se jí běžně říká „anglická omáčka“, ale i jinde. Zajímavé na ní však je, že vznikla úplnou náhodou!
Její vznik se datuje do roku 1835. Guvernérem Bengálska v Indii byl jistý lord Sandys, který se vrátil do Anglie do výslužby. V Indii však byl zvyklý na nejrůznější výdobytky, mezi kterými nechyběla ani zvláštní omáčka z ryb a zeleniny. Požádal tedy Johna Lea a Williama Perrinse, majitele místní lékárny, aby podobnou omáčku vyrobili.
Lékárníci souhlasili a plánovali ji i prodávat. Měla však nesnesitelný zápach, kvůli kterému ji z regálu stáhli do sklepa. Tam na ni zapomněli, jenže o dva roky později zjistili, že se z ní stala dokonale vyzrálá, lahodná worcesterová omáčka, jak ji známe dnes.
Lea & Perrins je mezi worcesterovými omáčkami dodnes nejznámější značkou.
Fanta byla produktem nacistického Německa
Fanta je oblíbeným nealkoholickým nápojem po celém světě. Řada lidí ji pije jako ovocnou alternativu ke Coca Cole nebo jiným syceným nápojům. Věděli jste ale, že byla vynalezena v nacistickém Německu kvůli tomu, že Američané zadržovali dodávky Coca Coly.
Ve dvacátých letech 20. století byla založena společnost Coca Cola Export Corporation, která zřídila stáčírny ve více než 27 zemích. Každé ze stáčíren chodila colová příchuť z mateřské společnosti v USA, ale cukr a stáčecí zařízení měly závody vlastní.
Po útoku na Pearl Harbor se Spojené státy zapojily do války. Na Německo a Japonsko uvalily embargo, což s sebou neslo i zastavení dodávek coca colového sirupu.
V německé stáčírně tehdy pracoval jistý Max Keith, který chtěl nápoje vyrábět i navzdory embargu. Místo sirupu proto použil zbytky ovocné dužiny ze zpracování moštu a syrovátku ze sýření sýrů. Při vymýšlení názvu vyzval své zaměstnance, ať „zapojí svou fantazii“, a rozhodnutí padlo na název Fanta.
V té době v Německu neexistovaly žádné jiné sycené nápoje, a tak v zemi nic jiného než Fanta nebylo. To jí pomohlo stát se hitem. Zejména proto, že cukr v jiných formách byl striktně na příděly, které zažil i Protektorát Čechy a Morava. Když Německo prohrálo válku, byly zisky a receptury Fanty předány centrále společnosti Coca Cola v USA.
Jak je vidět, za některými potravinami skutečně stojí fascinující příběhy. Samozřejmě jich je mnohem víc, ale jako počáteční inspirace to podle nás stačí!
Zdroje info: idnes.cz, apetitonline.cz, fresh.iprima.cz
Náhledové foto: Unsplash
Zajímá mě vše okolo zdraví. O své zkušenosti z této oblasti se rád podělím.
