I přes snahu vlády se dlouhodobě nedaří snížit odklady nástupu dětí do škol. Mezi nejčastější důvody patří logopedické vady

Termíny zápisu dětí do základních škol se blíží. I přes snahu vlády ale v posledních letech počty odkladů školní docházky pozvolna rostou. Za uplynulý školní rok se týkaly přes 20 % dětí starších 6 let. Mezi nejčastější uváděné důvody, proč děti do první třídy nenastoupí, patří nezralost dítěte a logopedické vady. Odborníci varují, že odklad může mít negativní dopad nejen na následné znalosti dětí, ale zejména na jejich sociální dovednosti a začlenění do společnosti jako takové. Snížení počtu odkladů školní docházky se snaží podpořit také projekt Hláskování s Lipánkem, který pomáhá s tréninkem správné výslovnosti nejen dětem s již vzniklými problémy řeči.

Počet odkladů se nedaří snížit

Podle výroční zprávy České školní inspekce se odklad v minulém školním roce týkal 21,2 % z celkově 360 490 předškoláků, podobně jako v uplynulých letech. Dlouhodobě se tak nedaří snížit počet dětí, kterým se povinná školní docházka o rok odkládá. Pozitivní výsledky se nedostavily ani po zavedení povinného předškolního vzdělávání nebo posunutí termínu zápisů z ledna na duben.

Podíl odkladů v Česku v průběhu let pomalu roste – například ve školním roce 2014/2015 činil 19,3 %. Odborníci přitom poukazují na to, že by měly být spíše výjimečnou situací a týkat se přibližně 2 % dětí. Dále také upozorňují, že v porovnání s jinými státy máme výrazně větší podíl dětí, které do škol nastupují později. Například na Slovensku se počet odkladů pohybuje okolo 7 % dětí a v Anglii nebo Francii se nepovolují téměř nikdy.

Ze zprávy vyplývá, že nejčastějšími důvody jsou nezralost dítěte a logopedické vady. Kvůli nezralosti byl v minulém školním roce odklad povinné školní docházky udělen v téměř 34 % případů a v 23,4 % kvůli výslovnostním a jiným logopedickým vadám. Dalšími méně častými důvody byly např. poruchy soustředění nebo zdravotní problémy.

Jaká je prevence proti logopedickým problémům?

Podle dat České logopedické společnosti má logopedické problémy asi 10-15 % dětí. Tyto problémy mohou být způsobeny mimo jiné nedostatečným rozvojem řeči v předškolním věku. Vzhledem k tomu, že jsou jedním z častějších důvodů pro odklad nástupu do školy, je důležité, aby rodiče dbali na správný vývoj řeči svých dětí již od útlého věku. Rozvoj řeči mohou například podpořit tím, že jim budou věnovat dostatečnou pozornost, společně si hrát nebo číst knihy. „Děti, kterým se pravidelně čte nebo jim rodiče vypráví příběhy, často chápou souvislosti a slova mnohem lépe. Také nabírají bohatší slovní zásobu, což může pomoci například i při nástupu do první třídy,“ vysvětluje Jitka Kaulfuss, klinická logopedka, garantka projektu Hláskování s Lipánkem, který pomáhá nejen dětem s logopedickými problémy, ale také s prevencí proti nim. Dodává, že bychom na děti měli mluvit běžnou mluvou a vyvarovat se zdrobnělinám, citoslovcím a hlavně šišlání.

Hláskování s Lipánkem je právě jedním z projektů, který se snaží pomoci v boji proti zvyšování školních odkladů. Jeho cílem je pomoci dětem trénovat výslovnost a předcházet tak problémovému vývoji řeči. Zaměřuje na zlepšení komunikačních schopností před nástupem do školy i na podporu rodičů v této oblasti. V uplynulých letech se také osvědčil u dětí s logopedickými problémy, které mají například obtíže s výslovností některých hlásek nebo s porozuměním řeči. Rodičům, ale také učitelkám mateřských a základních škol, nabízí materiály ve formě hravých videí na podporu rozvoje výslovnosti přirozenou cestou.

Kaulfuss zároveň upozorňuje na vliv technologií, jelikož se rok od roku snižuje věková hranice jejich používání dětmi. „V době, kdy je běžné používat moderní technologie, se může zdát, že tyto vymoženosti dětem komunikaci s okolím nahradí. To je ale omyl, základem mezilidské komunikace bylo a stále zůstává mluvené slovo.“ Včasná logopedická prevence i takto hravými formami, jako je třeba účast v projektu Hláskování s Lipánkem, může pomoci tyto problémy předcházet.

Foto: Pixabay

Prodlužovat dětem dětství?

Vedle již zmiňovaných důvodů mohou trend odkládání zápisu dětí do škol způsobovat také obavy rodičů z přílišného zatížení svých dětí. V mnoha případech ale odklad není nutný a rodiče, kteří chtějí dítěti s dobrou myšlenkou tzv. „prodloužit dětství“, mu mohou spíše uškodit.

Podle odborníků by děti měly nastupovat do školy včas, aby si už od raného věku začaly pěstovat sociální vazby se svými vrstevníky a trénovat potřebné znalosti a dovednosti úměrné jejich věku. V momentě, kdy mají odklad děti, které jej nepotřebují, často se ve třídě nudí, popř. jsou po psychické stránce vyzrálejší než jejich vrstevníci a se spolužáky si nemusí rozumět. Konkrétně mohou i do budoucna hůře řešit nastalé problémy a konflikty, mít potíže se schopností komunikovat nebo se zvládáním stresových situací, také se u nich mohou projevit problémy z oblasti pozornosti a koncentrace.

Ministerstvo školství už v minulých letech avizovalo, že chce sjednotit postup posuzování školní zralosti dětí – jednalo by se třeba o systémové snížení nároků na prvňáčky, o zlepšení procesu zjišťování školní zralosti dětí nebo o změnu formy výuky s větším využitím tzv. projektového vyučování.

Zdroje info: idnes.cz, novinky.cz

Náhledové foto: Pixabay