Kojení jako antikoncepce? To podle vědců dávno neplatí

Ještě v nedávné době platilo období kojení za celkem spolehlivou přírodní antikoncepci. Časy se však mění a podle německých vědců této formě zabránění početí odzvonilo. Co za to může? Podle všeho zvyšující se životní úroveň.

Mateřské mléko a vajíčko

Během poporodního období brání novému početí hormon prolaktin, který zaprvé tlumí funkci vaječníků a tím pádem i ženskou plodnost, a za druhé pomáhá tvořit mateřské mléko. Pro správné antikoncepční fungování však musí žena kojit často (nejméně 6x denně) a nedělat mezi kojeními dlouhé rozestupy. Zamezování početí tímto způsobem funguje od doby, co je člověk člověkem. To by ovšem nesměli přijít vědci z německého Rostocku s nečekaným objevem.

Miminko: foto Pixabay

Doba se zkracuje

Němečtí odborníci se zaměřili na demografické studie z různých koutů světa a po porovnání dat se nestačili divit. Celkem analyzovali 2,7 milionu porodů z let 1975 až 2019 z 84 zemí světa s rozvojovou nebo středně vyspělou ekonomikou. Přišli na to, že doba kojení bez nástupu menstruace se zkracuje se stoupající vyspělostí země, zlepšujícím se komfortem domácností (přístup k elektřině, vodě atd.) a úrovní vzdělání rodičky.

Učebnicovým příkladem jsou výsledky z asijských zemí. Trendu příkrmů tam příliš nefandí, proto asijské ženy své děti prvních 6 měsíců pouze kojí. Z dat bylo zjištěno, že v 90. letech začala rodička menstruovat v průměru po 157 dnech od porodu, kdyžto v roce 2010 byla průměrná délka této doby jen 129 dní.

Kojení: foto Pixabay

Co za tím stojí?

Za zkracující se „neplodné“ období podle všeho nemůže vyspělost státu jako taková, ale spíše nabytý komfort a nižší úroveň stresu mladých či nastávajících matek. Jejich tělo je tak dříve připravené na další možné těhotenství. Jenže má ještě využívání kojení jako antikoncepce v dnešní době smysl?

Zdroj: https://www.nature.com/articles/d41586-021-01912-0

Kojení: náhledové foto Pixabay