Koktání u dětí: Podstatné je začít léčbu co nejdříve

Koktavost neboli balbutismus je poruchou řeči, jež má výrazně negativní dopad na duševní vývoj osoby, která jí trpí. Způsobuje jí pocit hanby, frustrace, ztrapnění i vzteku, což se zpětně promítá do stávajících problémů. Nepříjemná je i u dětí. Proč je třeba s léčbou neotálet?

Kdo nejvíce koktavostí trpí

Koktání se vyskytuje ve všech kulturách a jazycích. Na celém světě postihuje asi 1 až 2 % populace a u dětí mladšího školního věku se objevuje až v 5 %. Jedná se o poměrně závažný problém vzhledem k tomu, že má vliv na psychiku. U dětí se zpravidla objevuje již okolo třetího věku. Přitom přesné příčiny této řečové vady nebyly dosud spolehlivě objasněny. Je však pravdou, že se na ní podílí více faktorů – genetická dispozice, temperament a osobnost dítěte, neurogenní faktory. Nemalý vliv má také to, jak na koktavost pohlíží bezprostřední okolí dítěte. Obvykle platí, že citlivější a vnímavější chlapci a děvčata, kteří se hůře adaptují na změny, jsou ke vzniku koktavosti náchylnější.

Foto: Pixabay

Jak se koktavost začne projevovat

Pokud rodiče zaregistrují, že se jejich potomek při hovoru opakuje (ve slabikách, slovech či větách) a tento stav se nijak nelepší, měli by zbystřit svoji pozornost. Koktavost může doprovázet svalové napětí, tiky, červenání či uhýbání pohledem, dokonce až strach z mluvené řeči. Je však zajímavé, že při zpěvu, šeptání nebo povídání si pro sebe o samotě se koktavost u dítěte neprojevuje. Přestože u většina dětí dochází v průběhu dospívání ke spontánní úpravě řeči, je vhodné vadu nepodcenit a raději zavčasu vyhledat odborníka.

Pomůže klinický logoped

Terapie u klinického logopeda spočívá v nácviku zvládání stresových situací, v psychosociální podpoře nebo ve změně celkového způsobu řeči. Důležitá je také spolupráce s rodinou, případně školou. Včasná zdravotní péče o koktavého a komplexní diagnostika přispívají k nápravě této těžké řečové poruchy.

Zdroj info: wikipedie.cz

Náhledové foto: Pixabay