Krev – co vše byste o ní měli vědět?
Krev tvoří zhruba 8 % tělesné hmotnosti. Jaký druh krve máte, proč je důležité znát Rh-faktor a k čemu se využívá plazma? Zjistěte více informací o životodárné tekutině, která proudí vašimi žilami a tepnami…
Z jakých složek se krev tvoří?
Nejobjemnější složkou lidské krve je plazma – je to žlutá tekutina, která tvoří až 55-60 % krve. Podle všeho obsahuje 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Dalšími složkami krve jsou krvinky: v jednom mililitru krve je zhruba 4-5 miliard červených krvinek, 4-9 milionů bílých krvinek a 150-300 milionů krevních destiček. Červené krvinky obsahují hemoglobin, který se podílí na přenosu kyslíku po těle, bílé krvinky jsou součástí imunitního systému a krevní destičky se podílejí na srážení krve a zastavení krvácení.
Transfuze krve byla známá už v dávných dobách
Samozřejmě, že i dříve věděli, že ztráta krve je mimořádně nebezpečná. Jakmile jedinec ztratí více než 40 % krve, jedná se o život ohrožující stav. Zpočátku se pokoušeli doplnit krev ze zvířat. První úspěšná transfuze lidské krve se uskutečnila na počátku 19. století pod vedením odborníka jménem James Blundell. Krev nevyměňoval přímo, ale pomocí injekční stříkačky.
V dnešní době se krev nejprve odebírá dárci a ukládá se do neobvyklého plastového obalu. Dámy mohou darovat krev maximálně 4krát ročně a muži 5krát ročně. Pravidelně se krev zpracovává na jednotlivé složky.
I plazma má vliv na záchranu života…
Metoda průchodu krve izolačním přístrojem, který izoluje a shromažďuje plazmu, se nazývá plazmaferéza. Zbývající části krve se vracejí do oběhu. Plazmu můžete podávat každé dva týdny v odběrových centrech nebo na transfuzních odděleních. Krevní plazma je základní surovou látkou pro tvorbu nezbytných roztoků. Darováním krevní plazmy dobrodinci nabízejí pomoc, která posouvá kvalitu života těch, kteří tyto léky potřebují.
Je tragické, že tyto léky nelze dodat jiným způsobem a tisíce osob jsou odkázány na pomoc dárců krevní plazmy. Výroba léků trvá 6-12 měsíců a na roční léčbu jednoho hemofilika je potřeba 1 200 odběrů a na roční léčbu jednoho pacienta s nedostatečností alfa-I antitrypsinu je potřeba 900 odběrů.
Krevní skupiny
Aby byla transfuze krve bezpečná, bylo základem odhalení krevních skupin. Dnes proto známe 4 krevní skupiny, které označujeme jako A, B, AB a 0. Dnes víme, že ve střední Evropě je nejběžnějším krevním druhem A – má ho 40 až 44 % obyvatel. Druhým nejhojnějším je 0 – erytrocyty této skupiny jsou rozšířené a mohou být podávány jedincům s jinými krevními skupinami. Pak je tu B a nejvzácnější skupinou je AB, kterou má asi 8 % jedinců. Tato skupina zase může přijmout erytrocyty jakékoli jiné skupiny.
Při testech byl nalezen antigen zvaný D. Asi 85 % lidí ho má na svých červených krvinkách – a jeho blízkost se označuje jako Rh+ (Rh faktor). Lidé, kteří ho nemají, mají naopak Rh-. Existuje tedy 8 druhů krve: A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-. A Rh faktor v těhotenství je navíc zásadní –podle něj se určí komplikace během těhotenství – potraty, úmrtí novorozenců (dnes na to existují léky z plazmy).
Zdroje info: epochaplus, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4260296/
Náhledové foto: Pixabay