Máte diastázu? Řešením nemusí být operace, ale „zázračné“ cvičení
Rozestup břišních svalů nemusí trápit jenom maminky po porodu. Diastázu řeší také muži. Tato diagnóza totiž představuje funkční problém, kvůli němuž hrozí např. bolest zad či povolené svaly pánevního dna. Co s tím? Možná se vám vyplatí zkusit tzv. ideomotorickou terapii, která řadě lidí s diastázou už pomohla. Na jakém principu funguje? Vysvětlí Václav Rázl z fitcentra Gymstory a Fyziofitness Černošice.
Částečné nebo úplné oddělení přímých břišních svalů, tedy diastáza, postihuje sice především ženy v těhotenství a po porodu, nicméně může potrápit naprosto kohokoliv včetně mužů. Častou příčinou bývá zvedání těžkých předmětů a také nadměrné přetěžování břišních svalů nevhodným cvičením. A právě cvičení může zase všechno vrátit „do normálu“. Důležité ale je změnit k němu přístup – nepraktikovat ho na sílu, tedy nezatínat vědomě svaly, ale cvičit se záměrem, jako to dělají malé děti – základ ideomotorické terapie.
„Nejspíše jedinou možností, jak odstranit diastázu, která přesáhla fyziologickou mez, je využít vrozených pohybových souher, což je podstata ideomotorické terapie. Díky nim se břišní stěna harmonizuje a začne být zase funkční. Naprosto zásadní ovšem je provádět pohyby s představou konkrétního cíle. Jedině tak se zaktivní vrozený vzpřimovací reflex a břišní svaly pak táhnou smysluplně v celých řetězcích. Různé směry tahu těchto řetězců a jejich změny pomáhají vytvářet opěrné a kročné končetiny v optimální koordinaci s cílem splnit naši představu,“ objasňuje Václav Rázl z fitcentra Gymstory a Fyziofitness Černošice.
Foto: Se svolením Václava Rázla
Proč je diastáza nebezpečná? A s čím pomůže nová terapie?
Mezera mezi přímými břišními svaly může způsobovat řadu obtíží, které dokážou pořádně znepříjemnit život. Jedná se o bolesti zad (především beder), problémy se stabilitou a mobilitou trupu, špatné držení těla (a možného přetěžování jedné poloviny), bolesti v pánvi či špatnou funkci svalů pánevního dna (důsledkem je také inkontinence). Aby nám tělo zase sloužilo jako dříve, je třeba se vrátit k počátkům – ke vrozeným pohybovým vzorcům miminek, které plně využívá ideomotorická terapie.
„Miminka používají své končetiny k provedení konkrétní pohybové situace. Konají to s jasným záměrem. Jejich tělíčko na to reaguje celotělovými souhrami, díky čemuž dosáhnou svého cíle. Také batole se při záměru chová spontánně a nezatíná záměrně břišní svaly. Proto vše probíhá v naprostém souladu,“ doplňuje osobní trenér.
Foto: Se svolením Václava Rázla
Napřímit se a zacílit
Základem ideomotorické terapie je tedy vyvolat vrozený vzpřimovací program – ten zajistí propojení celého těla s cílem pohybovat se vpřed, tzv. lokomoční funkci.
„U kojence břišní svaly netáhnou ke středu těla, nýbrž ke končetinám. Navíc způsobem, kdy vnitřní břišní sval jedné strany táhne v souladu a stejným směrem jako vnější břišní sval druhé strany s cílem opřít nebo uvolnit konkrétní končetinu. Pokud toužíme cvičit jako děti, musíme to provádět stejně jako ony. Odmění nás funkční tělo. V Gymstory působí mnoho trenérů, kteří u nás absolvovali vzdělávací kurzy a dokáží s tělem pracovat bez přetěžování jednotlivých partií,“ dodává Václav Rázl z fitcentra Gymstory a Fyziofitness Černošice.
Zdroje info: Autor, gymstory.cz
Náhledové foto: Se svolením Václava Rázla
Zajímá mě vše okolo zdraví. O své zkušenosti z této oblasti se rád podělím.