Mléko v dětské stravě: Nutnost nebo zbytečné riziko?

Mléko a mléčné výrobky – kvůli svému vysokému obsahu vápníku jsou dlouhodobě vnímány jako základní kámen dětské výživy. Vápník je totiž hlavní složkou při tvorbě zubů a kostí, mléko je tak jedním z nejdůležitějších zdrojů vápníku podporující stavbu kostí. Potom je tu druhá strana mince – mléko totiž zároveň obsahuje mnoho bílkovin a minerálních látek, které mohou dát zabrat střevům. Je tedy skutečně nezbytné pro zdraví dětí nebo mohou některé jeho složky způsobovat spíš problémy?

Během prvních tří let života je vápník zásadní

Zejména během prvních tří let života je přísun vápníku skutečně důležitý! V tomto období se vytváří třetina kostní hmoty dítěte. Vápník z mléka je vstřebatelný téměř dvakrát více než z potravin rostlinného původu. Děti do jednoho roku by měly denně přijmout 400 miligramů vápníku. Od jednoho roku do deseti let 600 až 900 miligramů a dospívajícím doporučují odborníci až 1200 miligramů. „Mléko a mléčné výrobky jsou pro děti nezbytnou součástí právě zejména kvůli vápníku, který je podstatný pro zdravý růst a vývoj kostí a zubů,“ vysvětluje nutriční terapeutka Karolína Otavová.

Pokud se ještě vrátíme do prvních let života dítěte, tedy do batolecího věku, tak výsledky studie, kterou si nechala udělat Společnost pro výživu, upozornily na značné nedostatky ve výživě. Ty se týkají především vitamínu D, železa a právě vápníku. Nízký příjem železa a jeho zásob v organismu pak může souviset s opožděnou dobou zařazování nemléčných složek výživy, zvláště masa do jídelníčku dítěte. U malého množství železa hrozí chudokrevnost. Předcházet se tomu dá vyváženým jídelníčkem a dostatečným příjmem mléka – doporučená denní dávka pro batolata je zhruba 330 ml.

Foto: Pixabay

Plno mýtů kolem mléka

Kolem důležitosti mléka v dětské stravě panuje spousty mýtů. Jedním z nich je například i tvrzení, že kravské mléko dětem neprospívá z důvodu zvýšené tvorby hlenu, astmatu, případně mléčnému ekzému – alergie na mléčnou bílkovinu. Podle Jana Krejska, přednosty Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové, je to ale přesně naopak! Kravské mléko je podle něho nenahraditelnou složkou potravy, jelikož rostlinným nápojům chybí esenciální složky. Navíc je u nich větší riziko alergií například na ořechy.

Ve školním období, kdy je dětem potřeba připravovat svačinky do lavice, se dá přísun potřebných živin spojit se svačinou. Malá krabička mléka (250 ml), jako je například dětmi oblíbený Kravík, poskytne ve věku mezi sedmi a deseti let přes 40 % doporučeného vápníku. Školáci si navíc mohou vybrat z několika oblíbených příchutí, tudíž si na mléku pochutnají a zároveň „nevědomky“ doplní přísun potřebného vápníku.

Čerstvé nebo trvanlivé?

„Mnoho rodičů se domnívá, že čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé, ale to není pravda. Obsah živin, jako jsou proteiny, vitamíny a minerály, se u čerstvého a trvanlivého mléka téměř neliší“, vysvětluje Radim Kaleta, obchodní a marketingový ředitel Mlékárny Hlinsko. Rozdíl je pouze v tom, že trvanlivé mléko je díky technologickému zpracování, jako je pasterizace a homogenizace, zbaveno mikroorganismů, které by mohly zhoršit jeho kvalitu. „Pokud je mléko ošetřeno běžnými postupy, neobsahuje žádné nežádoucí chemické látky,“ doplňuje Kaleta.

Zdroje info: cpzp.cz, novinky.cz, tatra.cz, nutriklub.cz, tesco.cz, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8541527/

Mléko: Náhledové foto Pixabay