Náhradní mateřství je poslední naděje, ne obchod

Náhradní mateřství je téma, které je veřejností často diskutované. Mnohdy i nepochopeně a s nádechem hanlivosti, přitom zájemců o tento institut je stále víc. „Nejde o žádný obchod s ženami či dětmi, jak bylo v minulosti často naznačováno. Ba naopak, je to poslední naděje na to stát se rodiči pro řadu bezdětných párů,“ říká úvodem MUDr. Kateřina Veselá Ph.D., ředitelka brněnského centra Repromeda.

Zájem o institut náhradního mateřstvím stále roste. Kliniky asistované reprodukce, se setkávají i s několika zájemci týdně. Tento vzrůstající trend mimo jiné souvisí i s poslední úpravou občanského zákoníku, který institut náhradního mateřství připouští a počítá s ním. „Jde o poslední naději pro páry, které nemohou počít a donosit potomka přirozenou cestou. Je to krajní řešení pro ty, kdo již vyčerpali všechny možnosti léčby neplodnosti, případně jejich problém léčbu neplodnosti neumožňuje,“ popisuje MUDr. Veselá.

Mezi zdravotní důvody, které přivádějí páry s žádostí o náhradní mateřství, patří například vrozené vývojové vady dělohy, operace či úrazy, které vedou k odejmutí dělohy ženy. Velkou část žen z žadatelských dvojic tvoří i pacientky, které za sebou mají onkologickou léčbu. Z pohledu onkologického onemocnění jsou již v pořádku, avšak vedlejší účinky léčby způsobily, že jejich děloha není schopna uhnízdění embrya či donošení plodu.

„Část pacientek tvoří také ženy s chronickým onemocněním, které je díky léčbě kompenzované, ale těhotenství by vedlo k zásadnímu zhoršení nemoci. Do této skupiny patří například ženy s některými srdečními vadami. Dalšími zájemkyněmi o náhradní mateřství jsou i ženy s imunologickým faktorem, který je příčinou opakovaných ztrát těhotenství,“ vysvětluje ředitelka brněnského centra Repromeda MUDr. Kateřina Veselá.

Zákon náhradní mateřství umožňuje

V minulosti bylo náhradní mateřství na hraně zákona, současná legislativa ho však připouští. „Tato možnost je eticky, právně i sociálně velmi složitá, a měla by být chápána jako metoda krajní a rezervní. Pokud je jiná cesta, která by vedla k úspěchu, je třeba ji využít. Nicméně nejde o nic nezákonného,“doplňuje lékařka.

Náhradní mateřství je náročný proces, jehož plánování je velmi citlivé. „Celý proces je právně ošetřen, náhradní matka například nesmí žádat finanční úhradu za své služby, může žádat pouze kompenzaci výdajů spojených s těhotenstvím,“ popisuje lékařka. Finanční kompenzace je vždy součástí dohody žadatelského páru a náhradní matky a zahrnuje například výdaje spojené s dojížděním do centra, s financemi vynaloženými za potravinové doplňky a kvalitní stravu a podobně. Centra do této dohody nezasahují a nechávají ji plně na zúčastněných stranách.

S financemi souvisí i úhrada výkonů spojených s náhradním mateřstvím. „Tato úhrada nespadá do úkonů hrazených zdravotními pojišťovnami. V některých případech je možné žádat o mimořádné schválení úhrady, tento proces je však složitý a nejistý,“ vysvětluje Kateřina Veselá. Financovaní celého institutu tak jde za žadatelským párem v rámci samoplatby. „Cena za celý proces je individuální a vychází z daných potřeb,“ dodává lékařka. Z nákladů, které dvojice hradí, je možné zmínit hormonální stimulaci, odběr vajíček a jejich oplodnění, transfer embrya a podobně. Ceny za celý proces se mohou v jednotlivých centrech mírně lišit, rámcově je však možné říct, že náhradní mateřství může vyjít na několik set tisíc korun.

Kdo jsou rodiče?

Důležitým bodem náhradního mateřství je i vztah k plánovanému  dítěti. Předem daný je vztah muže a dítěte. „K oplodnění vajíčka dochází v laboratorních podmínkách spermií muže z žadatelského páru. Díky tomu muž může být v rodném listě zapsán jako biologický otec. Ke vzniku embrya je možné použít vajíčko ženy z žadatelského páru, pokud je to možné, nebo vajíčko anonymní dárkyně. Využitím vajíčka ženy z žadatelského páru však nedochází automaticky k právu na biologické mateřství,“ dodává ředitelka.

V případě matky je problém složitější a opět je vše řešeno dohodou, jejíž součástí je i to, že se náhradní matka po narození dítěte tohoto dítěte vzdá. „Tím se umožní ženě z žadatelského páru dítě adoptovat. Adopcí dojde k jejímu zapsání do rodného listu dítěte,“doplňuje MUDr. Veselá.

Náhradní matka – důležitý článek

Celý proces náhradního mateřství je postaven nejen na právních úpravách, ale především na vzájemné důvěře. „Zásadní otázkou v celém procesu institutu náhradního mateřství je výběr vhodné náhradní matky. Ta by měla splňovat některé podmínky, například předpoklad plného fyzického i duševního zdraví,“ říká lékařka. O tom, zda je potencionální náhradní matka z pohledu zdravotního vhodná, rozhoduje lékař centra, který ji vyšetří. Lékař pracuje s informacemi, které získá z výpisu karty a z vyšetření, která žena v centru podstoupí. Psychologické pohovory nejsou běžnou součástí vyšetření, některá centra však doporučují psychologické pohovory v rámci nadstandardního vyšetření. Důvěra mezi náhradní matkou a zájemci o náhradní mateřství je velmi křehká a zároveň stěžejní. „Proces náhradního mateřství by měl být do budoucna právně jistější a přehlednější, zejména ve vztahu k zájemcům. Současné předpisy, jak již bylo řečeno, nevylučují institut mateřství, ale mezery mezi zákony umožňují velký manipulační prostor náhradní matce bez jasné záruky pro žádající pár,“ upozorňuje lékařka. Žádající dvojice by proto výběru náhradní matky a právní úpravě dohody o náhradním mateřství mezi sebou a náhradní matkou, měla věnovat značnou pozornost a ve vlastním zájmu by nic neměla podcenit. „Obě strany by měly celou situaci konzultovat s právníkem znalým v této oblasti, který upozorní na možná rizika, jen tak je možné bez větších problémů dojít k očekávanému cíli,“ doporučuje MUDr. Kateřina Veselá.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com