Najděte cestu vpřed a překonejte své trauma

Náš mozek je jako houba, která saje den, co den tuny informací. Proto se nás emociální traumata mohou držet jako klíště i když se stala velmi dávno. Duševní zranění, které narušuje naši celistvost, dokáže nabourat každý náš krok a rozhodnutí. Jaké kroky můžete podniknout, abyste se dokázali uzdravit?

Jak chápat traumata?

Trauma odráží naše emocionální reakce, které cítíme během fyzických i psychických otřesů. Když se zraníme fyzicky, ránu vidíme, můžeme ji zašít, zalepit, vydezinfikovat a vidíme, jak mizí. Ale trauma a jizvy na duši nevidíme a nevíme s čím bojujeme. A čím více to potlačujeme, říkáme si, že nejspíš o nic nejde, tím necháváme, aby tyto rány rostly a prohlubovaly se. A pokud se dostaví další otřes, může spustit celou škálu procesů.

Není trauma jako trauma

Lidem se celkem těžko vysvětluje, co je to trauma, že existuje více druhů a s každým se musí proto pracovat úplně jinak. Určitě budete pociťovat jiné emoce při sexuálním napadení, fyzickém týrání, násilnému napadení, při ztrátě milované osoby, šikanování nebo finančních problémech. Pravdou také je, že každý věci řešíme a zpracováváme jinak.

Co v nás trauma vytváří?

  • Nízké sebevědomí
  • Rizikové chování
  • Závislost (ale ne nutně na drogách nebo alkoholu)
  • Poruchy učení
  • Úzkosti
  • Poruchy příjmu potravy
  • Rizikové sexuální chování
  • Izolace od intimních vztahů
Foto: Pixabay

Jak si můžete pomoci, abyste našli sebe sami?

Prvním krokem je přiznat si, že máte trauma. A i když máte strach, věřte, že na to nemusíte sami. Pokud si myslíte, že je ostuda mít psychické problémy, tak se pletete. Nebojte se tedy říct si o pomoc – ať už u svých blízkých nebo u doktora.

Důležité je najít spouštěče, které ve vás trauma vyvolá. Možná vás trochu vyděsí, že může jít skoro o cokoliv. Nicméně, nevzdávejte se a vytrvejte. Snažte se o sebe pečovat nejen meditací, ale choďte na masáže, dělejte jógu, malujte, choďte na procházky, navštěvujte hrady nebo zoo. Prostě cokoliv, co vám pomůže a děláte to rádi.

Zdroje info: hedepy.cz, psychologie.cz

Náhledové foto: Pixabay