Návrat do aktivního života po boji s rakovinou: Pacienti se potýkají s následky dlouhé léčby

Říjen je měsíc věnovaný osvětě a prevenci rakoviny prsu. V České republice je tato diagnóza ročně stanovena u více než 7 tisíc žen, z nichž 1 700 na následky onemocnění umírá. I když rakovina prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u žen, pokroky v diagnostice a léčbě umožňují nemoc lépe zvládat. Pacientky však často musí absolvovat dlouhodobou léčbu, která je vyřadí z aktivního života a návrat do něj bývá velmi obtížný.

Rakovina prsu – častý nepřítel žen

Asi 75 % všech nádorů prsu je nezhoubných, což znamená, že nádor roste pomalu a neproniká do okolní tkáně. Zhoubné nádory (karcinomy) však mohou prorůstat tkání prsní žlázy a vytvářet metastázy. „Nejčastěji se rakovina prsu ohlásí jako hmatatelná nebolestivá bulka. Méně časté projevy jsou bolest, vtažení kůže či bradavky, výtok z bradavky, který může být i krvavý, jednostranné zvětšení prsu, povrchové změny na bradavce nebo zvětšené uzliny v podpaží. V pokročilých stádiích se mohou objevit např. i neurčité bolesti hlavy, kostí či břicha, hubnutí, nechutenství nebo kašel,“ vysvětluje MUDr. Zdeněk Kinkor z Bioptické laboratoře.

Po diagnóze přichází rychlá léčba, která může pacientky na dlouho vyřadit z běžného života. „Byl to pro mě rok života. Operace, chemoterapie, ozařování, a pak hormonální léčba. Tu mám stále,“ vzpomíná Magda, které byla rakovina prsu diagnostikována ve 41 letech. Léčba se obvykle přizpůsobuje typu rakoviny, věku pacientky a dalším faktorům, a často zahrnuje kombinaci několika postupů.

Nemohla jsem řídit, v kuchyni jsem byla nebezpečná

Vedle ztráty vlasů trpí mnoho pacientek dalšími, méně viditelnými vedlejšími účinky. Jedním z nich je neuropatie – ztráta citlivosti v končetinách, která postihuje až 70 % pacientů. „U někoho se může objevovat zhoršení citlivosti konečků prstů rukou nebo nohou s pocity mravenčení (odborně neuropatie), a to může vést k určité míře nešikovnosti, zhoršenému vnímání tepla a chladu s vyšším rizikem úrazu a také případnému omezení některých pracovních činností,“ říká lékař Samuel Vokurka z Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Neuroložka Daniela Bláhová dodává, že možností léčby neuropatie je málo a pacienti tak často sahají po výživových doplňcích a vitaminech: „Vzhledem k tomu že příčinnou léčbu zatím nemáme, jedná se o léčbu symptomů pomocí antiepileptik nebo antidepresiv. Stále  častější se k léčbě využívají antioxidanty a výživové doplňky nebo vitaminové preparáty.“

Také Magdu ztráta citlivosti během léčby rozhodila. „Po několika prvních dávkách chemoterapie jsem měla pocit, že sem nešikovná a všechno mi padá. Bylo to pro mě těžké, připadala jsem si nebezpečná v kuchyni a nemohla jsem řídit, protože jsem necítila pedály,“ říká. Nakonec ji pomohla pravidelná rehabilitace a doplňky stravy: „Brala jsem na doporučení lékaře Neuritogen, rehabilitovala a chránila si ruce a nohy před chladem. Neuropatie pak postupně odezněla během 10 měsíců.“

Naskočit do rozjetého vlaku

Magdě po dokončení léčby trvalo rok, než se mohla vrátit do pracovního života. Měla štěstí, že pracuje jako účetní, a díky možnosti práce z domova pro ni návrat nebyl tak náročný. „Ale to jsem měla štěstí. Kdybych měla fyzicky náročnou práci, tak to si neumím představit,“ přiznává. Mnozí pacienti však takové štěstí nemají. Kvůli dlouhodobé léčbě přicházejí o pravidelný příjem a nemohou se vrátit do fyzicky náročného zaměstnání. Na pomoc s návratem do aktivního života se zaměřují pacientské organizace. „Je potřeba společnosti vysvětlovat, že se onkologických pacientů nemusí bát. Nádor od nikoho v kanceláři nechytnete, ale občas vám to připomene vlastní smrtelnost, že? Moc by pomohlo větší množství částečných úvazků, možnost práce z domova třeba v období chřipek nebo odlehčení, když přijde velká únava. Vlastně je to dost lidský pohled na člověka s jakoukoliv chronickou nemocí,“ říká Michaela Tůmová, ředitelka společnosti Dialog Jessenius.

Prevence je klíčová

Měsíc říjen je tradičně věnován prevenci rakoviny prsu a podpoře žen, které s touto nemocí bojují. K rizikovým faktorům pro vznik karcinomu prsu patří kromě zděděných genových mutací také věk a hormonální vlivy. Pacientky se nejčastěji vyskytují ve věkové skupině 60–74 let, ale nemoc může postihnout i mladší ženy. „Prevence je vždy základem a nejdůležitější je zdravý životní styl, to znamená dostatek pohybu, ale také kvalitního spánku, omezení stresu, dostatek pestré stravy s více ovocem, zeleninou a vlákninou,“ vysvětluje Vokurka a zdůrazňuje důležitost pravidelného samovyšetření prsou jednou měsíčně.

Ženy by kromě preventivních prohlídek u gynekologa neměly zapomínat na screeningové programy. Od 45 let mají každé dva roky nárok na mamografické vyšetření v rámci screeningu rakoviny prsu. „Pokud je vám méně než 45 let, můžete si nechat prsa vyšetřit jako samoplátce. Podle věku zvolí lékař nejvhodnější variantu. Do 40 let se obvykle doporučuje ultrazvuk, starším ženám mamograf. Cena vyšetření se pohybuje mezi 500 až 900 korunami, pojišťovny na něj většinou přispívají,” říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono. Pokud si ale náhodou nahmatáte na prsu bulku nebo budete mít jiné podezření, vyšetření vám uhradí pojišťovna. „Podpora prevence je zásadní prioritou Ministerstva zdravotnictví. Výborné výsledky mamografického screeningu jsou potvrzením jeho smysluplnosti a motivací pro rozšiřování screeningových programů i pro další diagnózy, u kterých je to odborně podložené,“ komentuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Zdroje info: dialog-jessenius.cz, loono.cz, https://www.cancer.gov/news-events/cancer-currents-blog/2021/cancer-returning-stress-hormones

Náhledové foto: Pixabay