Nejčastější nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu

Zatímco ještě před několika lety trpěli nejčastěji nemocemi z povolání horníci, dnes je tomu zcela jinak. Jejich choroby se staly méně častými, stejně jako se zmenšoval počet otevřených dolů a horníků v nich zaměstnaných. A do popředí se dostalo onemocnění zápěstí – syndrom karpálního tunelu. Jak vzniká, kdo jím nejvíce trpí a jak se léčí?

Jaké jsou rizikové faktory vzniku syndromu karpálního tunelu

Nemyslete si, že syndromem karpálního tunelu (STK) trpí nejvíce ti, co během dne nepustí z dlaní počítačovou myš. Zmíněným syndromem mohou onemocnět i hráči na strunné nástroje i dělníci, kteří pracují s těžkým ručním nářadím, jako je motorová pila, sbíječka, pneumatické kladivo či vrtačka. Tyto práce vedou k hypertrofii a edému měkkých tkání. STK ale může propuknout také u diabetiků, objevuje se i u těhotných žen ve třetím trimestru, může ho způsobit užívání hormonální antikoncepce či zlomeniny kostí zápěstí, kdy se po zhojení tvoří kostěný svalek. Rizikovými faktory jsou také nadužívání alkoholu, obezita či dna.

Foto: Pixabay

Projevy syndromu karpálního tunelu

Jak poznáte, že se možná o vás pokouší syndrom karpálního tunelu? Začíná pocitem brnění nebo mravenčení v prstech na rukou. Nebo můžete pociťovat, jako by dlaň byla oteklá, ale otok není vidět. Většinou se tyto pocity projevují nejvíce v noci a to tak, že vás dokonce probudí ze spaní. Když pak rukou potřepete, bolestivé pocity zmizí. Později ale přicházejí i ve dne. Nepříjemné může být pro vás držení řídítek kola, bolest často přijde i po větší manuální námaze.

Léčba syndromu karpálního tunelu

Výše uvedené problémy se dlaněmi vás dříve nebo později dovedou k lékaři, který může doporučit nošení měkké ortézy během noci, předepíše fyzioterapie nebo obstřiky. Pomáhají také vitamíny skupiny B. V těžších případech se syndrom karpálního tunelu léčí chirurgicky.

Náhledové foto: Pixabay