Nepokoušejte se pít dešťovou vodu, je plná chemikálií

Dešťovou vodu neustále považujeme za čistou vodu, kterou lze bezpečně nabrat do pet-lahve. A mnohdy se to i dělalo, ale v dnešní době to není myslitelné. Voda je tak kontaminovaná, že obsahuje chemikálie, které jsou ve skutečnosti životu nebezpečné.

Plasty jsou hlavním viníkem, přestože za to nemohou. Vyrábíme si je sami, a navíc jimi zamořujeme planetu. A v současnosti jejich mikročástice, známé jako perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky, najdete i v dešťové vodě.

Vzduch i voda je toxická

V souladu se studiemi byly povolené limity PFAS skutečně překročeny. Jsou všude kolem, počítajíc vzduch i vodu. Pití takové vody je skutečně nebezpečné pro život. Plasty ve znečištěné vodě vedou při požití ke škodlivým infekcím, mají negativní dopad na imunitu, kardiovaskulární systém, a dokonce i vývoj dítěte může být poškozen.

Nyní je potřeba uvažovat o tom, jak se plasty nebo PFAS běžně dostávají do vody. Je to velmi jednoduché. Světové oceány jsou intenzivně kontaminovány plasty, což není žádné nové sdělení. A právě z mořské vody se PFAS dostávají do vzduchu, odtud do životního prostředí, tam špiní mraky, a když prší, dostávají se z mraků do vody.

Mikroplastů se nelze zbavit

Mikroplasty v podstatě nelze zničit. Plasty jako takové jsou na skládce dlouhou dobu než se zrecyklují. Na druhou stranu mikroplastů, což jsou malé kousky plastu, které nelze zahlédnout okem, jsou dnes v podstatě všude. Opravdu i v našem oběhovém systému, protože je asimilujeme do našich těl v podstatě den za dnem. V podstatě další brutální pravdou je, že jsou i v pitné vodě, která proudí z vašeho kohoutku v domácnosti.

Plasty jsou pro všechny účely jedním z nejpozoruhodnějších příšerných výdobytků lidstva. Stalo se to v posledním století, zejména v roce 1907. A od té doby jsme jimi kontaminovali planetu a naše těla. Zároveň to vypadalo jako skvělá myšlenka, která se zrodila v ropných společnostech. Potřebovali tím či oním způsobem zvládnout plýtvání, které udělali během přípravy oleje, a tak experimentovali, dokud se nezrodilo plexisklo. A s tím všechny polyethyleny, nylony, teflony a řada dalších plastových směsí.

Zelená horečka zabíjí

A v současnosti máme bakelit, především v telefonech, nebo polyethylentereftalátová forma z polyesteru, který všichni známe jako PET lahev, ve které si každý den kupujeme nápoje, počínaje čistou vodou. Je to levné, nedá se to rozbít, a co je ještě horší, PET lahvemi jsme skutečně zamořili planetu, protože je jich tolik, že nevíme, kam s nimi. A přes všechnu zelenou horečku nenabízí pomoc ani opětovné použití. Není to bezpečné.

Rozmanité plastové předměty musí být pečlivě vytříděny a skutečně je lze recyklovat. Jelikož dříve k opětovnému použití byly využity dva rozdílné plasty, ale to vůbec nefungovalo. Plasty využíváme celoplošně a na kontaminaci životního prostředí vůbec nemyslíme. Je docela možné, že naši civilizaci nevyhladí sluneční erupce nebo záření, ani žádná ohromná padající hvězda, ale plasty, které sami vyrábíme.

Zdroje info: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3076412/, wavin.com

Náhledové foto: Pixabay