Odhalení rafinovaného lháře nemusí být složité

Upřímnost člověka šlechtí a také se hovoří o tom, že upřímní lidé mají zdravou duši. Jen velmi složitě bychom ale hledali člověka, který ještě nikdy nelhal. Asi by se nám to nakonec nepodařilo. Proč vlastně lžeme a lžou také zvířata? Na obě otázky odpovíme v následujících řádcích. Zaměříme se mimo jiné také na to, jakým způsobem je možné odhalit člověka, který lže opravdu důmyslně a promyšleně.

Živočichové lžou také

Jasně. Stačí si vzít jako zářný příklad zpěvného ptáka kulíka. Ten dokáže velmi jednoduše ošidit svého přirozeného nepřítele. Pokud uvidí dravce u hnízda, začne kulhat a dělá, že má hodně poraněné křídlo. Když dravec zpozoruje na oko zraněného kulíka, zaútočí. Jenže kulík mu uletí a ochrání jak sebe, tak i svá vejce. Pokud je zvíře vyvinutější, jeho lež je rafinovanější. Třeba takový šimpanz. Když najde potravu, dělá, že nic nemá. Až se ostatní vzdálí, teprve si dá do nosu. Vědci dokonce hovořili i o tom, že matky šimpanzů učí svá mláďata lhát.

Proč vlastně lžeme?

Zatímco zvířata potřebují získat náskok před ostatními, lidé využívají lži různého charakteru. Nejčastěji potřebují zbohatnout, nicméně mnohdy spíše cíleně škodí. Také se lží chtějí pobavit. Nenajdeme situaci, při které by člověk lež nikdy nevyužil. Psycholog Robert Feldman hovoří o tom, že lhát se v podstatě učíme od dětského věku. Ostatně psychologové nechali dětem hračky a s některými jim zakázali si hrát. Když se jich potom ptali, zdali si děti se zakázanými hračkami hrály, tak říkaly, že nikoli. Opak byl ale pravdou.

Foto: Pixabay

Schopnost člověka odhalit lež

Na univerzitě v San Francisku byl vědci proveden výzkum na 13 000 lidech. Měli odhalit lež. Podvod odhalilo pouze 31 jedinců. Účastníci byli přitom vysoce inteligentní a primárně chtěli lež odhalit. Jen pro zajímavost, existují i lidské detektory lži. Jedním z nich je Australan Steve van Aperen. Tento 48ltý muž pomáhají policii s odhalením trestných činů.

Jaké jsou nejznámější usvědčující znaky lháře?

Důležité je podle Aperena správné jednoznačné kladení otázek, aby lhář neměl manévrovací prostor. Důležité jsou podle něj především:

• obsah mluvy,
• struktura projevu,
• řeč těla a styl samotné řeči.

Poměrně často se objevují gesta typická pro lhaní nebo také hezitační zvuky, jako ehm, hmm a podobně. Podle psycholožek Belly DePaulo a Wendy Morris se lháři vyhýbají očnímu kontaktu. Dále je nutné upozornit na krčení ramen nebo drzost. Přijdou-li delší přestávky v hovoru, je dobré být také na pozoru. Nevěstí nic dobrého. Určitě byste k odhalení měli klást podotázky, jimiž můžete daného člověka dostat. Fungovat by také mělo opakování příběhu. Američanka Lindsay Moran, autorka knihy o své kariéře tajné agentky v CIA, tvrdí, že vymyšlené příběhy jsou chudé na detaily. Podotázkami se právě k detailům lze dostat.

Zdroje info: researchgate.net, humintell.com

Náhledové foto: Pixabay