Ondřej Lípa z Fotbalové evoluce: Tuzemský fotbal se musí změnit

Fotbal je fenomén. Považuje se za neoblíbenější kolektivní hru vůbec. A není se čemu divit, když na stadion přijdou desítky tisíc fanoušků a vytvoří tu správnou atmosféru, zápas přinese spousty napětí, není co řešit. Svět fotbalu ale může být i velmi vděčný v malém měřítku. Vše ostatně začíná na vesnici nebo v menší obci. Lidé se umí radovat z mála. Právě tady možná vyrůstají další reprezentanti nebo jen kluci, kteří budou mít radost z pohybu a férové hry. Tedy pokud férová bude. U nás se v poslední době mluví spíše o stinných stránkách fotbalu. Na ty jsme se zeptali Ondřeje Lípy, jedné z hlavních tváří projektu Fotbalová evoluce. Stejně tak nás zajímaly také některé názory týkající se výchovy fotbalových talentů.

Fotbal je fenomén. I ten tuzemský má svou kvalitu. Dostat se k ní dá ale pouze odspodu výchovou talentů, nikoli cestou nákupů hráčů a peněz. Souhlasíte?

Ano, ale ještě bych to trochu upřesnil. Ke kvalitě jakéhokoliv českého sportu se dostaneme především tak, že ho dětem nabídneme v takové podobě, kdy se mu budou nadšeně věnovat a budou se těšit na každou chvíli s trenérem nebo kamarády. Základem je vytvořit silnou emoční vazbu dětí k pohybu. To vede k jejich pohybové gramotnosti, vztahu ke sportu, ale i vzdělanosti. Čím víc dětí nadchneme pro pohyb, tím větší bude výběr pro české sporty a posléze i práci s talentovanou mládeží, která povede k větší kvalitě a konkurenceschopnosti naší země.

Hovořilo se hlavně o osobě Romana Berbra. Bývalý místopředseda byl a snad už nebude hodně smutnou postavou našeho fotbalu.

Není to jen o jedné osobě. Pan Berbr pouze využil situace a stal se hlavu celé té chobotnice. Český fotbal má ve svém prostředí velkou řadu lidí, kteří mu rozumějí, dělají ho se zaujetím a nadšením. Různé kauzy a problémy především s korupcí a neprůhlednými finančními toky ale neumožňují těmto lidem posouvat fotbal rychleji vpřed a dohnat tím ztrátu, kterou ve srovnání s vyspělou Evropou máme. Potřebujeme do všech úrovní fotbalu dostat lidi, kteří budou naprosto nezištně pomáhat rozvoji a zajistí fotbalu delší období bez skandálů tak, abychom se všichni mohli společně pokusit naplnit potenciál, který je obrovský.

Vzpomínám si na kauzu Ivánku, kamaráde. Byl jsem mladší a všechno jsem bral spíše jako pobavení v podání Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse. Mají tyto dvě kauzy něco společného?

Je tam určitá podobnost. Minimálně ty procesy, které pánové a bohužel i dámy, používali, jsou téměř totožné. Ukazují na to, že se to dostalo do fáze, kdy se tito lidé chovali naprosto bez mantinelů a žili v podstatě ve vlastním světě bez vnímání reality.

Fotbalová evoluce: Foto Se souhlasem Ondřeje Lípy

Léčí se už nějak tuzemský fotbal? Na mě působí FAČR stále jako jakýsi bubák.

Není tu žádný univerzální lék. Fotbalu mohou pomoci pouze sami lidé, my všichni. První změna musí přijít našem myšlení a přístupu. Nesmíme se bát slova změna. Změna nutně neznamená vyměnit všechny lidi, ale především změnit procesy naší spolupráce, sdílení, chování na hřišti i mimo hřiště. Jde o dlouhodobý proces, který bude potřebovat pevnou vůli a morální odolnost každého z nás. My v rámci iniciativy Fotbalová evoluce máme nastavené principy, které se od začátku snažíme ctít a věříme, že to je správná cesta. Zároveň jsme rádi, že se k našim principům hlásí čím dál více lidí.

Fotbalová evoluce, nebo revoluce? Jaký je její smysl?

Je to především Evoluce, jak jsem již uvedl výše. Jde o změnu a vývoj našich postojů směrem k rozvoji, spolupráci a klíčovým hodnotám. Někdo to může vnímat i jako revoluční proces a svým způsobem to tak také je, protože něco podobného tu dlouhou dobu nebylo možné. Fotbalová Evoluce má jako hlavní smysl angažovanost lidí, jejich zapojení do dění v okresech a vnímání jejich role v českém fotbalu obecně. Neříkáme, kdo je dobře a kdo špatně. O tom rozhodují sami lidé.

Ondřej Lípa: Foto Se souhlasem Ondřeje Lípy

Důležitý je vztah k fotbalu. Klíčovou roli hrají rodiče. Trénující otec na vesnici je jakýsi základní stavební kámen, souhlasíte?

Jednoznačně ano, a proto musíme s osvětou a vzděláváním jít co nejvíc za lidmi, za těmito tatínky a maminkami. Jednak proto, aby věděli, jaký je správný proces pohybového rozvoje dětí a metodika trénování v jednotlivých věkových kategoriích, ale také proto, aby toto povědomí mohli šířit dál. To je ta zmiňovaná cesta spolupráce.

Jak jinak by měl podle vás fungovat FAČR?

Nevnímám fungování FAČR jako celku nějak zásadně špatně. Mám ovšem zásadní výhrady k některým konkrétním procesům a nastavením. Byl by to poměrně dlouhý a detailní popis, ale v zásadě jde především o to, aby se ponížily politické zájmy ve prospěch vzdělávání, osvěty a rozvoje. FAČR je stále servisní organizace pro kluby i členy a měla by maximálně reflektovat potřeby prostředí.

Jak bych mohl přispět ke změně já jako fanoušek?

Zajímat se o dění ve fotbale v souvislostech, zajímat se o trendy a dělit se o ně se svým okolím. Každý z nás se může zapojit i aktivně, ať už jako trenér nebo funkcionář ve svém okolí. Čím víc z nás bude pomáhat, bez ohledu na objem té pomoci, tím lépe pro fotbal. Není to jen oběť, věřím, že to řadu lidí může i bavit.

Jan Koller a Vladimír Šmicer jako další tváře fotbalové evoluce: Foto se souhlasem Ondřeje Lípy

A jakási dlouhodobější vize? Existuje?

Už jsem ji naznačil v odpovědích výše. Umožnit fotbalu jeho dlouhodobější rozvoj bez komplikací v podobě korupce, úniku finančních prostředků a politických kauz. V tomto zájmu potřebujeme maximální počet lidí, kteří na fotbalu nechtějí profitovat osobně, ale chtějí mu svými znalostmi a dovednostmi pomoci. Ale pozor, neznamená to, že ti lidé za to nemají být adekvátně odměněni. Fotbal je fenomén a vždy bude nejsledovanějším sportem, takže se v něm točí také nejvíc peněz. Když je budeme investovat do kvalifikovaných lidí a rozvoje, je to naprosto v pořádku.

Fotbal se nyní takřka zastavil i na nejnižších úrovních? Kdy myslíte, že by se mohlo opět začít? I mě samotného už doslova svrbí nohy. Mám pocit, že včera bylo pozdě.

Situace je opravdu kritická, a to především proto, že může mít zcela zásadní vliv na zdraví a životní styl národa obecně. Děti mají hru jako nástroj fyzického vybití, jako proces učení i budování sociálních rolí. Tohle vše teď dětem, ale i nám dospělým chybí. Moc všem přeju, aby se co nejdříve vrátili na hřiště a zase měli radost z pohybu.

Děkuji moc za rozhovor

Náhledové foto: Pixabay