Ozónová léčba: Revoluce nebo kontroverzní metoda?

Ozonová terapie je jedním z nejdiskutovanějších trendů moderní alternativní medicíny. Zatímco její zastánci ji oslavují jako léčebný zázrak, skeptici varují před nedostatečně prokázanou účinností a možnými riziky. Co tedy ozonová terapie skutečně obnáší, jak funguje a kdo by si měl dát pozor?

O co jde?

Ozonová terapie využívá ozon – plyn složený ze tří atomů kyslíku. Tento plyn je známý především jako ochranná vrstva atmosféry, ale ve správném množství může být využít k léčbě. Předpokládá se, že oxidačními vlastnostmi stimuluje imunitní systém, zlepšuje okysličení tkání a pomáhá bojovat proti infekcím nebo zánětům.

Účinky ozonu:

• Fungicidní, bakteriální působení
• Virostatické
• Analgetické a antiinflamatorní
• Aktivace cirkulace, revitalizace, imunomodulace
• Podpora uvolňování a použití kyslíku v těle

Možnosti aplikace:

1. Nitrožilně – aplikace se opakuje 3-5x
2. Autohemoterapie – odebere se 150 ml krve, která se nasycena ozonem a retransfuzí je krev vrácena od oběhu.

Rizika a vedlejší účinky

Ozonová terapie není bez rizik. Hlavní obavy plynou z toho, že ozon může být při nesprávné aplikaci toxický. Mezi možná rizika patří:

• Poškození plic – vdechování ozonu může způsobit podráždění dýchacích cest
• Infekce – při nedodržování hygienických standardů
• Oxidační stres – nadměrné vystavení ozonu může vést k poškození buněk

Pro koho je ozonová terapie vhodná?

Ozonová terapie se často doporučuje pacientům, kteří trpí:

• Chronickými infekcemi
• Kožními problémy
• Bolestmi kloubů a svalů
• Únavovým syndromem a sníženou imunitou

Naopak není vhodná pro těhotné ženy, pacienty s krvácivými stavy, aktivními nádory či pro jedince trpící hyperoxemií.

Naděje nebo mýtus?

Ozonová terapie zůstává kontroverzním tématem. Zatímco první výsledky naznačují její potenciál, vědecké důkazy o účinnosti a bezpečnosti stále chybí. Pokud o této metodě uvažujete, konzultujte její využití s doktorem a hledejte kvalifikované profesionály. Pamatujte si, že tak jak ozon dokáže léčit, dokáže i škodit.

Zdroje info: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5674660/, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9885089/

Náhledové foto: Pexels