Podle nejnovější studie je duševní zdraví mladých na „bodě zlomu“

Na sklonku loňského roku přijaly členské státy EU závěry o duševním zdraví mladých. Z průzkumu Eurobarometr z června 2023 plyne, že prakticky každý druhý člověk (46 % obyvatel EU) se v uplynulých 12 měsících potýkal s nějakou formou emocionálních nebo psychosociálních problémů (deprese, úzkosti atd.). Podle odhadů Evropské komise přitom pozdní řešení duševních onemocnění stojí EU 15 bilionů korun.

Firmám a organizacím se proto doporučuje, aby do pohody zaměstnanců investovaly mnohem více. Ideálně by z duševní pohody měly udělat klíčový faktor výkonnosti a aktivně tím umožnit svým zaměstnancům prospívat.

Mladí lidé napříč všemi obory se totiž v oblasti duševního zdraví potýkají s nejrůznějšími problémy a řada odborníků a expertů neustále hledá nové způsoby, jak tyto problémy řešit. Ze sociálního a ekonomického hlediska je zlepšování duševního zdraví pro EU a její členské státy nutností. V listopadu 2023 přijalo 27 členských států EU v Radě závěry o duševním zdraví mladých lidí, které obsahují konkrétní pokyny, jak problematiku řešit. Jedná se o opatření z těchto kategorií, kdy jsou právě mladí stavěni do popředí: 1) zlepšení životních a pracovních podmínek, 2) usnadnění přístupu mladých lidí k péči v oblasti duševního zdraví, 3) podpora výzkumu zaměřeného na dopad duševního zdraví na mladé lidi, 4) boj proti stigmatizaci, 5) sdílení osvědčených postupů mezi zeměmi EU, 6) podpora bezpečnějšího a zdravějšího digitálního prostoru.

Problém to není ale jen na pracovním poli, z dalších příkladů můžeme uvést svět hazardu. V Kanadě například ta nejlepší online kasina experimentují s různými způsoby řešení problémového hráčství a prim teď hraje technologie umělé inteligence, která hráče pomáhá sledovat, aby se snáze identifikovali lidé, kteří by mohli být v ohrožení.

Je evidentní, že snaha o zavedení větší podpory pro mladé lidi tu je, nicméně diskuze o duševním zdraví pořád zůstává trochu tabu. Ještě zůstaneme v Kanadě, protože z nejnovější kanadské studie od Boston Consulting Group vyplývá, že mladí lidé se ne vždy cítí úplně jistě, pokud mají o problémech, kterým čelí, mluvit. A byť se firmy podle všeho o zdraví a duševní pohodu svých zaměstnanců starají, padá na jejich bedra obvinění, že nedokáží rozsah krize dostatečně rychle rozpoznat, a nezdá se ani, že by měly nějakou komplexní strategii.

V dané studii 25 % všech Kanaďanů uvedlo, že v roce 2021 pozorovali příznaky poruchy duševního zdraví, 5 milionů uvedlo, že by v oblasti duševního zdraví potřebovali podporu, a více než třetina (35 %) uvedla, že se potýká s vyhořením. Ze studie závěrem plyne, že krize duševního zdraví na mladé lidi dopadá neúnosnou měrou, přičemž specificky v Kanadě se přibližně 40 % pracovníků ve věku 18–24 let nachází v „bodě zlomu“. Polovina těchto mladých dospělých se podle všeho s nějakou formou duševního onemocnění setká před dovršením 40 let.

Vzhledem k chybějící strategii, nedostatečné podpoře a stigmatizaci diskuze o duševním zdraví vzniká na pracovištích taková kultura, ve které mladí dospělí ani jejich manažeři nemají pocit, že by nastolování těchto problémů bylo vítáno. Naskýtá se tedy otázka, co vlastně mohou firmy a organizace s ohledem na zmírnění této krize duševního zdraví a lepší podporu svých zaměstnanců udělat?

Uvedená studie jasně ukazuje, že prostředí na pracovištích si žádá nápravu. Firmy by tedy měly zintenzivnit svou činnost a do duševního zdraví a pohody svých zaměstnanců investovat mnohem více. Co za to ale získají? Nastartují tím pozitivní cyklus, který by mohl znamenat obrovské zisky pro lidi, firmy i ekonomiku jako celek. Zdravější pracoviště je magnetem pro klíčové talenty, angažovaní pracovníci mají výrazně větší produktivitu a větší produktivita pak vede k větší prosperitě celé země.

Ukazuje se, že pohoda na pracovišti je hybnou silou růstu. Míč je proto skutečně na straně firem. Měly by své postupy a kulturu revidovat, aby tento růst a přínosy pro sebe i ekonomiku země plně využily. Doporučuje se, aby se firmy na duševní zdraví a pohodu dívaly jako na strategickou obchodní prioritu a přistupovaly k nim stejně jako k jakékoli jiné obchodní příležitosti – stanovily si vizi, definovaly si cíle a vytvořily byznys plán.

Jedna ze strategií, která by v tomto ohledu mohla pomoct, vede přes rozvoj tzv. generativních vedoucích pracovníků, kteří si nesou přesvědčení, že podpora zaměstnanců, společnosti i planety by měla být ve firmách základem. Toho lze dosáhnout prostřednictvím vzdělávání a tréninku manažerů, kdy se naučí efektivně komunikovat, dokáží poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu a chovat se tak, aby se všichni pracovníci cítili viděni, slyšeni a doceněni. Velmi užitečným nástrojem by mohlo být i školení odolnosti, které by podstoupili všichni zaměstnanci. Vhodné je to zejména v počátečních fázích kariéry, kdy si pracovníci osvojí strategie, jak se vyrovnat s problémy a výzvami, před které je nová pozice často staví. Neméně důležité je také poskytnutí strukturované podpory prostřednictvím snadno zjistitelných a dostupných klíčových intervencí –  v tomto případě se jedná například o možnost opřít se o externího kariérového poradce.

A zajistit je třeba i podporu, která manažerům a personalistům pomůže pochopit, jak se zaměstnanci komunikovat, jak si umět poradit s případnými šedými zónami, a jak mohou sami využívat externí zdroje s ohledem na co největší produktivitu.

Vzhledem k tomu, že generace, které přijímáme dnes, se stanou vedoucími pracovníky zítřka, nelze váhat. Ke změně kultury na pracovišti přirozeně nemůže dojít přes noc, a právě proto je třeba začít už teď.

Náhledové foto: Unsplash