Poodhalte roušku tajemství vzniku nového života!

Jak vzniká nový život? Jak vypadají první minuty, hodiny a dny poté, co dojde ke spojení spermie s vajíčkem? Tyto otázky si kladli lidé mnoha generací. Současná medicína nabízí odpovědi na tyto otázky a poodhaluje roušku tajemství největšího zázraku planety Země. A to nejen ze zvědavosti, sledování vzniku života má svůj medicínský důvod.

„Podrobné informace o tom, jak probíhá dělení embryonálních buněk, přináší monitoring embryí, při kterém je přímo do inkubátoru, kam se embrya vzniklá v rámci IVF ukládají, umístěn kamerový systém. Obraz získaný díky kamerám je přenášen do počítače, takže je možné sledovat dělení buněk v raném stádiu embryonálního vývoje kontinuálně, bez nutnosti manipulace s nimi a bez jejich vyjímání z prostředí ideálního k dělení,“ popisuje úvodem MUDr. Kateřina Veselá Ph.D., ředitelka brněnského centra Repromeda.

Monitoring neslouží jen k tomu, aby lékaři mohli párům podstupujícím IVF ukazovat obraz jejich budoucího miminka, jeho přínos je mnohem hlubší. „Díky monitoringu získáváme přesné informace o tom, jak rýhování embrya probíhá, zda je dělení buněk pravidelné či zda dochází k abnormálnímu dělení buněk, které by vedlo k vývoji poškozeného embrya. Anomálie ve vývoji embrya v jeho rané fázi se promítají i do dalšího vývoje embrya či plodu. Díky monitoringu tak můžeme z transferu vyloučit embrya, která nesou nějaké známky patologického vývoje, čímž se zvyšuje šance na zdárný průběh těhotenství, minimalizuje se riziko potratu nebo vzniku vývojové vady u plodu,“ dodává lékařka.

Monitoring embryí probíhá od uložení oplodněného vajíčka do inkubátoru do třetího, či pátého dne. Poté přichází transfer vybraných embryí do dělohy ženy, případně jejich zamražení a uchování pro pozdější transfer.

Jakými stádii si embryo prochází, než dojde k jeho přenosu do dělohy?

Celá fáze embryonálního vývoje trvá osm týdnů, poté se embryo stává plodem. Transfer probíhá třetí nebo pátý den.

• Zygota – vzniká oplozením vajíčka spermií, je to buňka s kompletní chromozomální výbavou.
• Blastomera  – dvou až šestnácti buněčné embryo. Embryo se do této fáze dostane zhruba po čtyřiceti hodinách od vzniku zygoty, všechna další dělení buněk (rýhování) probíhají v kratším časovém intervalu.
  Třetí den je embryo stále ve stádiu blastomery, může obsahovat až šestnáct buněk a za optimálních okolností je připraveno k transferu.
• Morula, kompaktní morula – čtvrtý den – buňky jsou už nepočitatelné, na povrchu embrya jsou patrné rýhy rýhování – odtud fáze dostala název. Embryo má pod mikroskopem vzhled plodu moruše  – latinsky morula.
• Blastocysta – pátý den, počet buněk už nelze spočítat, můžeme pozorovat dvě skupiny buněk, které dělíme na embryoblast – buněčná masa, ze které vznikne plod a trofoblast – oblast, ze které vznikne placenta. Tuto oblast buněk je možné využít pro preimplantační genetickou diagnostiku (PGD) a preimplantační genetický screening (PGS).

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com