Proč po bílém pečivu máme brzy hlad a jak je to s vhodností celozrnného pečiva pro děti

Neodepřete si klasický rohlík se sýrem, šunkou nebo paštikou? Možná jste už i vy slyšeli o tom, jak je bílá mouka ve skutečnosti nezdravá a její konzumace by se měla omezit. Co je na tom pravdy a proč vás pečivo jen z pšeničné mouky tolik nezasytí?

Bílá mouka je chudá na vlákninu

Většina nutričních specialistů se shoduje na tom, podíl pečiva z bílé mouky by v našem jídelníčku měl být co nejmenší. Přednost je třeba dávat celozrnnému pečivu, které je výživnější. Bílá pšeničná mouka se totiž mele z obilného zrna bez jeho obalu a klíčku, takže je nutričně chudá a obsahuje minimum vlákniny, minerálů a vitamínů. Má také vysoký glykemický index, jenž stojí za kolísáním hladiny cukru v krvi, a po bílém pečivu, které sice zasytí, máte velmi brzy zase hlad. Na druhou stranu obsahuje velké množství lepku, takže lépe kyne, a proto se z ní dobře peče i to nejjemnější cukroví.

Celozrnné pečivo ale také není pro každého

Místo časté konzumace pečiva z bílé mouky se nabízí pečivo celozrnné. Je mleté z celého zrna včetně jeho obalu a klíčku. Třeba v žitné mouce najdeme vitamíny skupiny B, vitamín E a z minerálů zejména železo, zdravé tuky a také vlákninu.

Foto: Pixabay

Jenže tu platí jedno velké ALE. Celozrnné pečivo není například vhodné pro malé děti do tří let jejich věku. Z velkého množství vlákniny by mohly mít zažívací problémy. Na celozrnné pečivo je třeba děti postupně zvykat, a to tak, že dětem starším tří let budete dávat celozrnné pečivo jednou týdně. V pěti letech pak mohou dostávat dva kousky za týden.

Příliš mnoho vlákniny způsobuje špatné vstřebávání některých minerálů a vitamínů (železa, zinku, vápníku, fosforu), protože potrava díky vláknině rychleji projde střevy ven z těla. I proto by se to s konzumací celozrnného pečiva nemělo přehánět ani u dospělé populace. I zde platí, že základem je pestrá strava, nikoliv jednostranná.

Zdroj: Vitalia, Stobklub

Náhledové foto: Pixabay