Prof. Peter Baláž: Léčba žilním lepidlem a novinky z žilní chirurgie

Žilní chirurgie se podobně jako jiné součásti medicíny rozvíjí velmi rychle dopředu a byla by škoda nevěnovat se novinkám právě z tohoto oboru. Já jsem se proto zeptal jednoho z nejpovolanějších. Mým respondentem byl prof. Peter Baláž z žilní chirurgie ISCARE.

Kam se posunula léčba žil od jejích počátků až po dnešek?

Historie žilní chirurgie sahá na začátek 20. stol., tehdy byla americkým lékařem Babcockem popsána léčba křečových žil metodou chirurgického vytržení nemocné žíly (safény) tedy tzv. stripping. Za tu dobu prošla léčba žil značnými inovacemi. V portfoliu chirurgů dnes dominují miniinvazivní metody, které pokud se správně provádějí, znamenají pouze ambulantní zákrok v místním znecitlivení a bez nutnosti hospitalizace a pracovní neschopnosti.

Jaká léčebná metoda se hodí pro jaké stádium nemoci?

Obecně lze říct že u typického pacienta s postižením velké nebo malé safény se používá laserové ošetření v modu mininvazívní ambulantní chirurgie. U pacientů, kteří nemohou nebo nechtějí nosit po operaci punčochu je alternativou žilní lepidlo, zejména pak u obézních pacientů a pacientů s bércovým vředem.

Prof. Peter Baláž: Foto se svolením kliniky ISCARE

V čem spočívá léčba žilním lepidlem?

Vynález tzv. žilního lepidla byl pro žilní chirurgii zcela zásadní. Jedná se o zákrok, kdy se nemocná žíla uzavře z jednoho malého vpichu bez nutnosti anestezie a bez nutnosti nošení kompresní punčochy s čím samozřejmě souvisí možnost plné aktivity ihned po výkonu.

Jaká další moderní metoda je v praxi hodně používaná?

Laserová ablace, jedná se o metodu, kdy se za pomoci malého vpichu do nemocné žíly zavede laserové vlákno a po lokálním znecitlivení se žíla zataví. Tato metoda tvoří u nás v ISCARE až 80 % výkonů. Zbylých 20 % tvoří zákroky právě s žilním lepidlem. Ty jsou o něco nákladnější, ale mají i vyšší úspěšnost okolo 97 %. U obou metod není nutná hospitalizace jedná se o ambulantní výkony.

Slyšel jsem i o sklerotizaci? Ta je pro která onemocnění vhodná?

Sklerotizace představuje běžně používanou metodu na odstranění teleangiektázií (tenké červené žilky <1mm), retikulárních varixů (modré žilky <3mm), větších retikulárních a kmenových varixů (modré žíly nad 3mm). Jedná se o metodu, při které se do rozšířených žil pomocí tenké injekční jehly (kanyly) a podle potřeby pod ultrazvukovou kontrolou vstřikuje čistý nebo našlehaný (pěna) roztok sklerotizační látky. Principem této metody je porušení žilní stěny s následnou destrukcí endotelu (výstelka krevních a lymfatických cév) formou neinfekčního zánětu způsobujícího fibrózu žíly. Při jednom zákroku se aplikuje 10-20 vpichů a místa se po aplikaci přelepí sterilní náplastí. Po zákroku nosí pacient kompresivní punčochy po dobu 2-4 týdnů a nesmí se vystavovat sluníčku.

Existuje modernější metoda na léčbu „malých žilek“ než je sklerotizace?

Ano. Jedna se o metodu kryosklerotizace za pomocí kryolaseru tzv. CLaCS. Ta představuje v současnosti nejmodernější způsob na odstranění malých žilek do průměru 3mm. Jedná se o kombinaci laserového odstranění vyživující žilky a sklerotizaci viditelných žilek s cílem maximalizovat efektivitu zákroku a současně minimalizovat vedlejší účinky obou metod, pokud se používají samostatně. Pro laserovou část se používá laser, který svojí energií navodí spazmus (zúžení) vyživující žilky. Jako slabý sklerozant se používá Glukóza, která zapříčiní dehydrataci žilní stěny (někdy se používá i termín bio-sklerotizace). Na rozdíl od klasické sklerotizace, není nutné používat kompresní punčochy a pacienti se nemusí vyhýbat slunci. Dokonce i efektivita je vyšší.

Foto se svolením kliniky ISCARE

Jak je to s recidivou u těchto zákroků?

Recidiva v našem odborném ponětí znamená otevření tzv. rekanalizace ošetřené žíly laserem nebo lepidlem. Zaznamenaná je v 5 letech kolem 3-5%, což je fantastické číslo. Bohužel si lidé často pletou recidivu onemocnění s objevením nových malých žilek, ty představují pouze estetické hledisko žilního onemocnění. Tato nesprávně označovaná recidiva je výrazně častější a pacienti přicházejí na další ošetření těchto malých žilek jednou za 2-3 roky.

Jsou ještě nějaké technologické novinky, které ovlivnili váš obor?

Ano – zobrazovací techniky. Ačkoliv je ultrazvukové vyšetření nadále zlatým standardem diagnostiky, v případech, kdy se posuzují jemnější žíly v podkoží, lze využít revoluční novinku v zobrazení tzv. augmentovanou realitu. Jedná se metodu, u které se používá speciální přístroj VEINWIEVER. Ten zobrazí okem neviditelné podkožní žíly pomocí speciálního světla na povrch kůže. Tím se značně zjednoduší provádění sklerotizace nebo jiné metody na odstranění drobných žilek především z estetického hlediska.

Náhledové foto: Se svolením kliniky ISCARE