Stařecká demence, jde jí předejít?

Pokud má někdo začínající stařeckou demenci, nelze očekávat zázračné ozdravení a konec neduhu při léčbě. Co však můžeme udělat, je připravit se na nemoc ještě v době kdy jí netrpíme a preventivně dělat činnosti a opatření, které snižují riziko výskytu demence v budoucnosti. Pojďme si dnes toto onemocnění představit.

Co může mít negativní vliv?

Vědecké práce zjišťují, že vysoký krevní tlak nebo třeba výskyt cholesterolu v krvi negativně působí na cévní soustavu organismu, mozek i srdce a tím pádem zvyšuje riziko výskytu demence u člověka. Existuje však pár nedrastických změn životního stylu, které mohou takové riziko významně snížit. Tak například zařadit do svých aktivit pohyb. Nemusí jít o pravidelné sportování. Stačí obyčejná chůze. Pravidelná a v určitém tempu. Dále to mohou být oblíbené činnosti, jako je plavání nebo tanec. Dále je dobré udržovat si společenské kontakty mezi přáteli, známými i rodinou. Stimuluje to mozek a předchází se tak demenci ve stáří.

Důležitá je i strava

Dále si řekneme něco o tom, jak i potraviny, které přijímáme, mohou ovlivnit výskyt stařecké demence. Nejdůležitější je jídlem podporovat činnost mozku a dodávat mu potřebné látky. Těmi jsou například ovoce a zelenina nebo tělu prospěšné tuky, které v sobě obsahují nenasycené mastné kyseliny. Příklady za všechny – olivový olej nebo mořské ryby. Pokud bychom to měli nějak obecně pojmout, výborná je pro tyto potřeby takzvaná středomořská strava, která je lehká, a přitom plná důležitých látek.  Naopak nežádoucími prvky jsou konzervy, průmyslově upravované pokrmy nebo tučná jídla a sladké.

Většinou nejde o genetiku

Máte-li v rodině již někoho, koho choroby mozku a paměti sužují, nemusíte se obávat. Většinou totiž onemocnění nemá dědičný původ. Jen 1 % případů má Alzheimerovu nemoc jen kvůli genetice. U takových lidí se rozvine asi v rozmezí od 35. do 65. roku života. Většinou se však projevuje ještě později a genetický původ nemá.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com