Světový den diabetu upozorňuje: Cukrovka postihuje každého desátého Čecha

Každý rok si 14. listopadu připomínáme Světový den diabetu, zaměřený na prevenci cukrovky a podporu zdravého životního stylu. Tento den, který připadá na výročí narození kanadského lékaře Fredericka Bantinga – objevitele inzulinu. Zatímco diabetes 1. typu je geneticky podmíněný a méně častý, drtivá většina pacientů trpí diabetem 2. typu, kterému lze přitom předejít správnou prevencí a péčí o zdraví. V České republice má cukrovku přibližně každý desátý člověk a počet případů neustále roste. Kvůli nenápadným prvním příznakům je prevence zásadním krokem ke zdraví.

Diabetes v číslech

Podle mezinárodní diabetologické federace (IDF) bylo v roce 2021 na světě více než 500 milionů pacientů s diabetem, z toho 44 % o své diagnóze nevěděla. Podle dostupných dat by měl celkový počet pacientů do roku 2045 vyšplhat na necelých 800 milionů. V České republice má diabetes přibližně 1 milion lidí, z nichž drtivá většina trpí diabetem 2. typu. Ani u nás nejsou vyhlídky příliš slibné. „Výskyt stoupá nejen ve starší populaci, ale i ve středních věkových skupinách. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v České republice více než 1 milion lidí s diabetem. Další více než 2 % lidí o své nemoci neví, nebyli ještě diagnostikováni,“ uvádí Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ. „Máme desítky tisíc těch, kteří o své diagnóze nevědí, a statisíce lidí s prediabetem, což je stav, kdy je hladina glukózy v krvi vyšší než obvykle, ale ještě nedosahuje takové úrovně, aby mohla být klasifikována jako diabetes,“ doplňuje Petr Fifka, místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny.

V současnosti je diabetes jednou z nejčastějších příčin úmrtí v České republice. V souvislosti s ní každoročně zemře více než 20 tisíc pacientů. Podle lékařů přitom jde většině úmrtí předejít, a to právě prevencí. Cukrovka také představuje obrovský výdaj pro zdravotnický rozpočet. Podle IDF léčba spolkne přes 40 miliard korun ročně. Nejvyšší náklady přitom připadají nikoli na léčbu onemocnění ale na léčbu komplikací, které diabetes provázejí.

Foto: Pixabay

V kůži pacienta

Velké nebezpečí diabetu je, že vede k řadě dalších zdravotních problémů, jako jsou např. kardiovaskulární komplikace, selhání ledvin nebo ztráta zraku. Nenápadnou, ale nikoli neškodnou, komplikací diabetu 2. stupně je neuropatie. Možností její léčby je málo a pacienti tak často sahají po výživových doplňcích a vitaminech. „Donedávna se využívaly převážně léky na zvýšenou citlivost a na bolest z řad antiepileptik a antidrepresiv. V poslední době se ale stále častěji využívají antioxidanty, výživové doplňky a vitaminové preparáty,“ vysvětluje neuroložka Daniela Bláhová. Diabetikům se obecně doporučuje doplňování vitaminů skupiny B a D. „Obzvlášť u pacientů, kteří nemají úplně pestrou stravu, je suplementace důležitá. Například Neuritogen lze užívat i preventivně. Kromě vitaminů skupiny B (B6 a B12), které přispívají k normální funkci nervové soustavy, obsahuje také účinnou látku resveratol, která má pozitivní vliv na činnost kardiovaskulárního systému a kurkumin známý pro své protizánětlivé a antioxidační vlastnosti,“ říká lékařka Lenka Vášová.

Neuropatie má u diabetiků dvě podoby. „Senzitivní neuropatie se projevuje ztrátou čití nejčastěji u dolních končetin. Projevem může být i bolestivá forma jako brnění či mravenčení. Postupně se nemoc může zhoršit natolik, že pacient ztrácí vnímaní polohy postižených končetin, má problémy s chůzí nebo trpí poruchami rovnováhy,“ říká neuroložka Daniela Bláhová. Autonomní neuropatie postihuje nervová vlákna, jejichž činnost si za normálních okolností neuvědomujeme, např. jak se nám stahují či povolují cévy, pohybují střeva nebo pumpuje srdce. „Jejich postižení se může projevovat špatnou regulací krevního tlaku, zvýšenou či sníženou pohyblivostí žaludku a střev, špatným vyprazdňováním močového měchýře a poruchou pohlavních funkcí, zejména u mužů,“ říká lékař František Saudek z Kliniky diabetologie IKEM. Souhra těchto faktorů potom hraje roli například v rozvoji diabetické nohy, kde senzitivní část vede k tomu, že pacienti nohu nevědomky zraňují a vytváří si defekty, a zároveň autonomní neuropatie přispívá k poruchám cévního zásobení (mikrocirkulace) a pocení.

Je boj s cukrovkou beznadějný?

Tempo nárůstu diabetu 2. typu je alarmující, přitom je možné více než polovině případů diabetu 2. typu předejít vhodným životním stylem. Právě životní styl, v němž je rozhodující snadný přístup k jídlu vedoucí k přejídání spolu s nedostatkem fyzické aktivity představuje hlavní příčinu cukrovkové epidemie. „Diabetes je jednou ze zásadních zdravotních komplikací, která ukazuje na mimořádnou důležitost primární prevence a dlouhodobého důrazu na zdravý životní styl každého z nás,“ popisuje situaci ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková. Půl hodiny pohybové aktivity denně, např. rychlejší chůze, jízda na kole nebo práce na zahradě snižuje riziko diabetu o 30 %. Prevenci pomáhá také nekouřit, pít neslazené nealkoholické nápoje, ideálně vodu, a dodržovat pestrou stravu doplněnou o dostatek ovoce a zeleniny. Zdravé návyky je nejlepší pěstovat už od dětství, protože co si osvojíme v mládí, to se projeví i ve stáří. Jestli ve zdraví nebo v nemoci máme ve vlastních rukou.

Zdroje info: SZÚ, IDF, EUC, Medical Tribune, NZIP, cukrovka.cz

Náhledové foto: Pixabay