Tyhle mýty vás od darování plazmy zbytečně odrazují

Dárcovství krve je u nás staven na piedestal, zatímco plazma se krčí nezaslouženě v koutku. A přitom životy mohou zachraňovat obě tyto životodárné tekutiny. Ne každý z nás je však pro darování krve vhodně „vybaven.“ Ovšem plazma má nároky mnohem menší.

Největším problémem při darování krve je chudokrevnost. Nedostatečný počet červených krvinek vyžene z odběrových center největší počet potenciálních dárců. Ovšem plazma vám žádné červené krvinky nespotřebuje. A nedotkne se ani vašich krevních destiček nebo bílých krvinek. Ty všechny budou po separaci vráceny zpět do vašeho těla. A na závěr také doplněny fyziologickým roztokem, pro větší pohodlí zahřátým na teplotu těla.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Odběr plazmy není zdraví nebezpečný, pokud dodržujete pravidla

Čas od času proběhnou tiskem zprávy o zničených žílách častých dárců plazmy. Ano, jde o proces za úplatu, takže se najdou i tací, kteří se ho snaží maximálně využít ve svůj prospěch. Nebo spíš zneužít.

Je pravda, že odběr plazmy je natolik bezpečný, že je možné ho absolvovat každých 14 dní. Zároveň byste však během roku neměli absolvovat více než 26 takovýchto odběrů. A zdravotní středisko si tyto limity ohlídá. Problém nastává ve chvíli, kdy se zaregistrujete na více odběrových místech a značte si pravidla ohýbat „po svém.“ To rozhodně nedoporučujeme.

Jak dlouho trvá tělu, než se vzpamatuje?

Věřte nebo ne, ale i díky doplnění objemu krevní tekutiny o fyziologický roztok se původní hodnoty bílkovin a dalších ukazatelů vrátí na své místo už po 48 hodinách po odběru. Na den D si tak ani nemusíte brát pracovní volno. Jediné, co lze doporučit, je snížení fyzické aktivity (tedy například žádný těžký trénink nebo dlouhé túry v přírodě). To z darování krve se náš organismus vzpamatovává podstatně déle.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com