Virové hepatitidy jsou pohlavně přenosné: Na co si dát pozor v intimní oblasti?

Od propuknutí pandemie covidu zažíváme první léto, kdy můžeme cestovat a bavit se bez omezení. Pro řadu z nás to kromě dovolených, festivalů a párty může znamenat i více nahodilého sexu – a není se čemu divit. Vzpomeňme na „zlatá dvacátá léta“, kdy odeznění pandemie španělské chřipky nastartovalo společenský život a sexuální revoluci. O to víc bychom měli myslet na zdraví a nezapomínat na riziko infekcí, které se pohlavní cestou přenášejí. Mnohé možná překvapí, že mezi ně patří i virové hepatitidy.

Virové záněty jater, kterými hepatitidy jsou, byste možná na první dobrou mezi pohlavně přenosné infekce nezařadili. Pod tímto pojmem si většina z nás vybaví spíš kapavku, chlamydie nebo HIV. Pravdou však je, že u některých typů hepatitidy je sexuální kontakt dokonce tou nejčastější formou přenosu. Zdaleka také nemusí jít o soulož či orální sex, může stačit i celkem nevinné líbání. Navíc podle World Hepatitis AllianceWorld Hepatitis Alliance 9 z 10 nakažených vůbec netuší, že s touto infekcí žijí – nemají žádné příznaky, a tak ani jejich sexuální partneři nepoznají, že je něco špatně.

Letní hygiena a nahodilý sex

Stále sice platí také to, co nás učili rodiče – pokud nechceme dostat „žloutenku“, nesmíme zanedbávat hygienu. Na klasické „špinavé ruce“ může celkem snadno dojít během různých letních akcí, kde pokulhávají možnosti hygieny, stejně jako na cestách, především po méně rozvinutých zemích. Přidá-li se k tomu ještě nějaké to letní sexuální dobrodružství, riziko nákazy některým typem hepatitidy povážlivě stoupá. Tyto infekce jsou také specifické tím, že klasický způsob použití bariérové ochrany jako prevence nestačí. Je možné se nakazit při celé škále typů tělesného kontaktu, do nichž je sice možné kondom také zapojit, ale většina lidí to nedělá.

Kondom chrání před nechtěným otěhotněním a koitálním přenosem infekcí – tedy přenosem při vaginální, případně anální penetraci. Je však potřeba myslet na to, že se některé infekce přenášejí také nekoitálním stykem – orálním sexem a rimmingem. „Lidé se nás ptají, zda mohou kondom použít i jako ochranu při orálním sexu, a odpověď je samozřejmě ano – a při náhodném sexu se to dá jedině doporučit. Případně existují také orální roušky tvořící bariéru mezi ženským genitálem a ústy protějšku. Zároveň je nutno říct, že pokud jde o přenos jakékoliv infekce například líbáním, žádné ochranné prostředky na trhu nejsou. Po náhodném intimním kontaktu se doporučuje nechat se otestovat. To je možné anonymně v checkpointechcheckpointech po celé ČR, kde se testuje i na HIV,” vysvětluje Michal Večeřa z e-shopu pro zdravou sexualitu YOO.cz

Primář Dermatovenerologické kliniky FN Bulovka MUDr. Filip Rob, PhD.MUDr. Filip Rob, PhD., říká, že rozšíření orálních roušek dle zkušeností s pacienty odhaduje na jednotky procent. „Je trochu problém, že lidé zapomínají, že i orálním sexem se mohou choroby šířit. Protože zvlášť v dutině ústní nebo v konečníku ty infekce nemají žádné symptomy. Takže můžete nakazit partnera také orálním sexem, i když o své infekci nevíte,“ vysvětluje lékař. Podle něj jsou pro pohlavní přenos infekcí v současnosti nejvíce rizikovou skupinou muži mající sex s muži. Je to trend daný hlavně HIV pozitivní částí populace, tedy pacientů, kteří jsou na účinné antiretrovirové léčbě. Ta jim výrazně zlepšuje kvalitu života a HIV pozitivita některé z nich vlastně zbavuje strachu a nechrání se.

Foto: Pixabay

Jaké je riziko pohlavního přenosu?

Virus hepatitidy A a E se nejčastěji přenáší fekálně-orální cestou. Viry jsou vylučovány stolicí a do organismu mohou vstoupit trávicím traktem. Po stránce mezilidského kontaktu je tedy riziková jakákoliv kombinace orálních a análních sexuálních praktik.

Virus hepatitidy B se přenáší krví a tělesnými tekutinami, což znamená, že sexuální kontakt patří mezi nejčastější formy nákazy. 10–40 % lidí, kteří vyhledají léčbu na klinikách pro pohlavní nemoci, je nakaženo tímto virem.Onemocnění může probíhat bezpříznakově, bez žloutnutí kůže, případně pouze s trávicími problémy zaměnitelnými s dietní chybou. Počty lidí s chronickou infekcí virovou hepatitidou B jsou proto podle NZIPNZIP podhlášeny, nicméně celosvětově je nakažena až třetina lidí.

Virus hepatitidy C se přenáší podobně jako virová hepatitida B, tedy kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami infikované osoby. V přenosu nákazy se uplatňují i společně užívané holicí strojky, zubní kartáčky a všechny předměty, na nichž může ulpět i mikroskopické množství krve. Tedy také erotické pomůcky používané drsnějším způsobem vedoucím k poranění sliznic. Přenos sexuálním stykem je sice méně častý, než u hepatitidy B, ale stále není vhodné jej podceňovat.

Virus hepatitidy D tvoří velmi specifickou kategorii, protože může člověka napadnout pouze v přítomnosti viru žloutenky typu B. Nákaza se šíří tělními tekutinami od nemocné osoby. Lze se tedy nakazit kontaktem s močí, krví, poševní tekutinou či spermatem nakaženého.

Jak se chránit?

Primární ochrana ve formě očkování je v současnosti dostupná u hepatitidy typu A a B, přičemž vakcína proti typu B logicky chrání také proti typu D. U ostatních typů je jedinou prevencí bezpečný sex (omezení nahodilého sexu, ochrana) a dodržování hygienických zásad.

Dále je nutné neodkladně vyhledat lékaře v případě některého z příznaků. Počáteční projevy všech typů vypadají velmi podobně. Většinou nemoc začíná nechutenstvím, bolestí svalů a kloubů, únavou, nevolností a zažívacími problémy. Může se objevit i tlak v pravém podžebří a slabost. Později se v některých případech přidá zvýšená teplota. Někdy také světlé zabarvení stolice a velmi tmavá barva moči. Při plně rozvinutém onemocnění dochází ke zbarvení kůže, sliznic a očního bělma do žluta. Takzvaná žloutenka však může někdy být prvním příznakem. Další průběh nemoci se u jednotlivých typů liší – přečíst si o nich můžete například na Národním zdravotním informačním portálu (NZIP)Národním zdravotním informačním portálu (NZIP).

Zdroje info: nzip.cz, hiv-testovani.cz, yoo.cz

Náhledové foto: Pixabay