Žírné buňky součástí našeho těla. S jídlem nemají mnoho společného

Ačkoli by se mohlo zdát, že žírné buňky budou souviset s trávicí soustavou člověka, není tomu tak. Jiný název pro tyto buňky je tkáňové leukocyty a ten nám více napoví, kde bychom je mohli hledat. Mají celou řadu velice důležitých funkcí, jsou totiž součástí imunitního systému člověka. Jejich hlavní funkcí je ochrana lidského těla před různými mikroorganismy, jako jsou patogeny a viry. Tím ale jejich prospěšnost rozhodně nekončí.

Kde se žírné buňky berou?

Žírné buňky se tvoří v kostních dřeni, což mají společné pro celou spoustu jiných buněk, které souvisí s imunitním systémem. Žírné buňky patří mezi buňky pojivové tkáně a můžeme je rozdělit na dva typy:

• MCT – obsahují tryptázu, nachází se hlavně v alveolech
• MCCT – obsahují tryptázu a chymázu, najdeme je především v kůži a oblasti kolem střev a cév.

Oba dva typy mají dlouhou životnost, přežívají dokonce několik let. Mezi nejčastější místa infekce patří kůže, močové cesty a dýchací systém. To jsou současně místa, kde se žírné buňky vyskytují nejhojněji.

Foto: Pixabay

Funkce žírných buněk

Základní funkcí žírných buněk je ochrana před bakteriemi, parazity a dalšími mikroorganismy. Dokážou si poradit i s některými rakovinnými buňkami. Když zjistí něco neobvyklého, koncentrují se žírné buňky v tomto místě a spolu s dalšími buňkami imunitního systému bojují proti nepříteli. Velice důležitou funkcí je ale také účast žírných buněk na přirozené odpovědi těla. Reagují na hrozbu jako první. Teprve po nich se do boje přidávají makrofágy, dendritické buňky a neutrofily. Žírné buňky navíc regulují průběh probíhajících zánětlivých procesů až do jejich zániku.

Boj proti rakovině

Žírné buňky jako první reagují na rakovinný proces v těle. Hromadí se na hranici zdravé a nakažené tkáně, především v blízkosti cév. Produkují příslušné cytokiny a stimulují angiogeneze. Díky tomu lze říci, že žírné buňky hrají v rozvoji lymfomů a mnohočetného myelomu největší roli. Žírné buňky jsou důležité také v průběhu imunitních onemocnění.

Mastocytóza

Jedná se o vzácné a obtížně diagnostikovatelné onemocnění. Trpí jím asi 3 lidi z milionu. V rámci tohoto onemocnění se buňky nadměrně množí a hromadí se v různých orgánech, včetně kůže, kostní dřeně, jater, sleziny či v lymfatických uzlinách. V léčbě mastocytózy se používají antihistaminika a imunoterapie, ve velmi vážných případech je pak léčba zaměřená na snížení počtu žírných buněk.

Zdroj: https://wylecz.to/choroby-krwi/komorki-tuczne-czym-sa-jakie-znaczenie-w-organizmie-maja-mastocyty/

Foto: Pixabay