Znáte některé z duševních sportů?
Za sporty většinou považujeme fyzické aktivity, ale když ke slovu sport přidáme duševní, dostaneme hned další disciplínu. Duševní sporty se skládají ze skupiny aktivit, ve kterých je cílem otestovat raději mentální než fyzickou sílu. Patří mezi ně činnosti a aktivity mnohdy staré tisíce let, přesto však stále mimořádně populární napříč světem i generacemi.
V roce 1997 se dokonce začala pořádat olympiáda, kde se soutěží v dovednostech na základě specifických intelektuální dovedností. Olympiáda duševních sportů (Mind Sports Olympiad – MSO) se od té doby pořádá na rozdíl od normálních olympijských her každý rok, a to v Londýně. Určitě mnohé z nich už znáte nebo dokonce ovládáte. Na olympiádě se soutěží utkávají v duševních sportech, jako jsou klasické šachy, bridž, sudoku, poker nebo čínské šachy a Kvalitní oxymetry a ve formě mobilních aplikací.
Stejně jako fyzické sportovní aktivity i duševní sporty mají mnoho přínosů, napomáhají rozvoji a zlepšování kognitivních funkcí, ale taky analytickému a kritickému myšlení. Zlepšují paměť, schopnost rozhodování a řešení problémů, vizualizaci nebo rozpoznávání vzorů.
Rodina tohoto druhu sportu se rozrůstá, podívejme se na pár klasických a na nové, jenž vás možná i překvapí.
Čínské šachy neboli siang-čchi – tahle abstraktní desková hra, jak už samotný název napovídá, pochází z Číny (jako ostatně mnoho her, například poker a mahjong). První zmínky se datují do 1. století. Hra se liší od klasických šachů tím, že má herní pole devět dílků na deset a na obou stranách herní desky procházejí průsečíky s diagonálními čárami. Hráči hrají s kameny a s vyššími figurkami, jako je generál, strážce, slon, kůň, vůz, kanón a voják. Komu se dřív podaří zaujmout soupeřova generála, ten vyhrává hru.
Speedcubing neboli vyřešení Rubikovy kostky v mnoha jejích podobách. Kdo by si nepamatoval tenhle hlavolam, co nechyběl snad v žádné rodině. Za jeho designem stojí maďarský profesor Erno Rubik, který kostku vynalezl v roce 1974. Mechanická kostka je složená z malých mini krychliček, které se barevně odlišují. Existuje hned několik verzí kostky, od varianty 2x2x2, 3x3x3, 4x4x4, 5x5x5 až po velmi atypické tvary jehlanu, hranolu či dvanáctistěnu. Úkolem je uvést kostku do původního stavu, tedy kdy má každá stěna stejnou barvu, během nejkratšího času a nejnižším počtem tahů. Ve většině soutěží každý hráč řeší úkol pětkrát, za časů se vypočítá průměr, hráč s nejnižším časem vyhrává.
Šachbox – tady se jedná o hybridní propojení šachů a boxu. Tenhle neobvyklý sport, který je obzvláště populární v Německu, Rusku, Indii a Velké Británii, údajně vymyslel umělec Lepe Rubingh v roce 2003. Účastníci šachového boxu musí tedy disponovat dovednostmi v obou sportech. Hra začíná kolem šachů, následuje box, celý zápas má 11 kol, posledním je opět šachová partie. K výhře může dojít výhrou jako během kola boxu nebo šachů.
Foto: Shutterstock
Kompetitivní programování – tento myšlenkový sport se dá provozovat buď přes síť na dálku nebo ve specifické místnosti. Soutěžící dostanou zadání v podobě logických nebo matematických problémů anebo hádanek. Kdo je nejrychleji vyřeší, vyhrává. Takové soutěže se často pořádají i v korporátních firmách jako Google nebo Facebook.
Rychločtení – není čtení jako čtení. Tahle metoda je speciální, jelikož se jedná o souhrn způsobů a strategií, jak vnímat co nejvíc a nejrychleji textových informací v různé obtížnosti. Kromě soutěžení ho využívají také lidé, co se chtějí rychleji naučit jisté dovednosti, manažeři, kteří potřebují rychleji vyřídit třeba svoje emaily nebo například vášniví milovníci literatury. Naučit rychločtení se můžete za použití aplikace Rozečti se, kde se metoda učí hravou a zábavnou formou.
Sudoku – oblíbená hra sudoku se hraje na částečně předvyplněné tabulce, která je rozdělena do polí 9×9, ta jsou seskupená do devíti čtverců, 3×3. K předem vyplněným číslům se musí doplnit další čísla takovým způsobem, aby platilo, že v každé řadě, v každém sloupci a v každém z devíti čtverců byla použita vždy všechna čísla – jedna až devět. Pořadí čísel není důležité. Čísla se ale nesmí opakovat v žádném sloupci, řadě nebo v malém čtverci. Samotná obtížnost Sudoku není dána počtem nepředvyplněných políček, ale jejich vzájemnými vazbami a ty nejsou na první pohled vidět. Těžká sudoku mohou průměrně zkušenému luštiteli zabrat kolem 15 až 60 minut.
Zdroje info: rozectise.cz, androisis.com
Náhledové foto: Pixabay
Zajímá mě vše okolo zdraví. O své zkušenosti z této oblasti se rád podělím.
